Na přelomovém summitu padla myšlenka změny Lisabonské smlouvy, kterou navrhovaly NěmeckoFrancie. Změnu podpořilo 23 států EU, ale odmítly ji Velká Británie a Maďarsko – maďarský premiér Viktor Orbán ovšem později začal lavírovat. Většina států EU se tedy dohodla na mezivládních jednáních za účelem vytvoření nové dohody. Agentura Reuters ji označuje za dohodu 17 9.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k urychlenému zavedení opatření. Návrh dohody by podle ní měl být do března a následně má proběhnout rychlá ratifikace.

„Chceme využít této krize jako můstku do budoucna, vedoucího ke stabilní unii,“ řekla Merkelová.

Dohodu zatím odmítla jen Británie

O konkrétních bodech se bude tvrdě jednat. Všeobecný souhlas panuje ale o automatických sankcích pro ty, kdo v budoucnosti poruší rozpočtová pravidla.

Návrh závěrečného komuniké zní podle agentury takto: "Představitelé (devíti) států a vlád Bulharska, České Republiky, Dánska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska a Švédska naznačili možnost účasti na tomto procesu (v 17členné eurozóně) po konzultacích se svými parlamenty, kde to je potřeba".

Čas na rozmyšlenou si již dříve vzaly Česká republika a Švédsko. Záležitost chtějí projednat v parlamentech. To ale zřejmě budou nakonec muset udělat všichni. Konzultaci v parlamentu později potvrdilo i Dánsko.

"Myslím, že není třeba naskakovat na tento rozjetý trend. A tento rozjetý trend je hájit špatný projekt,“ řekl k plánu český prezident Václav Klaus. [celá zpráva]

Centrální banka dostane větší roli

Mezitím pokročila jednání o technických podrobnostech záchrany eurozóny, které hrozí krach. Evropští představitelé upustili od myšlenky, aby se na záchraně podílel soukromý sektor. Větší roli „při správě záchranných fondů“ bude hrát Evropská centrální banka (ECB). Nejpravděpodobněji to znamená, že bude především odkupovat dluhopisy problémových zemí. Kancléřka Merkelová ale řekla, že ECB hlavně poskytne expertizu při utváření chystaného permanentního záchranného balíku.

Vyjednavači také schválili přidání 200 miliard eur do správy Mezinárodního měnového fondu, od něhož se očekává pomoc při záchraně eurozóny.

Již ráno rovněž došlo k dohodě o urychlení příprav na spuštění stálého záchranného fondu EU, v němž má být příští rok k dispozici 500 miliard eur.

Jaká opatření už Německo s Francií navrhly k přijetí
- přísné udržování maximálního deficitu rozpočtu 0,5 procenta HDP pod hrozbou automatických sankcí
- povinnost předkládat návrh státního rozpočtu nejprve Evropské komisi
- implementace opatření do národních ústav pod dohledem Evropského soudního dvora
- premiéři členských zemí EU (Evropská rada) se budou scházet každý měsíc