Perspektivy globální ekonomiky jsou velmi nejisté, vyspělým zemím hrozí návrat recese, znovu se prohlubuje finanční krize. Rychle rostoucím trhům se nicméně i za těchto nepříznivých podmínek daří rozvíjet jejich vlastní ekonomický potenciál. A většina z nich má finanční zdroje, které jim v případě potřeby pomohou zajistit ekonomický růst a ochránit vlastní bankovní sektor před nejhoršími důsledky finanční krize, uvádí analýza.

Rozložení sil v globální ekonomice v poslední době zaznamenává stále výraznější změny. Na scéně se objevuje skupina rychle se rozvíjejících zemí, které atakují pozice po léta zastávané vyspělými státy.

Podle čtvrtletní prognózy Ernst & Young, která se zaměřuje na nově nastupující ekonomiky (Rapid Growth Markets Forecast), by se měl hrubý domácí produkt (HDP) těchto rychle rostoucích zemí v letošním roce zvýšit průměrně o 6,2 %. Porostou tak téměř čtyřikrát rychleji než stagnující eurozóna.

„Důležitost rozvíjejících se ekonomik se zvyšuje s tím, jak roste jejich podíl na světovém hospodářství a jejich globální vliv,“ tvrdí Rain Newton-Smith, který se na přípravě prognóz podílel jako hlavní ekonomický poradce E&Y. „Zatímco vyspělé státy bojují se slabým ekonomickým růstem, nastupující ekonomiky mají šanci přečkat i další ekonomickou bouři relativně bez úhony,“ uvedl.

Jaký vliv bude mít zpomalení globální ekonomiky na rychle rostoucí trhy?

Některé státy utrpí více, některé méně

Závislost rozvíjejících se ekonomik na obchodu s jejich vyspělejšími partnery se od roku 2005 postupně snižuje, tak jak klesá podíl vyspělých ekonomik na světovém hospodářství a jak se zvyšuje domácí poptávka na rychle rostoucích trzích. Nicméně export do rozvinutých zemí pro rychle rostoucí ekonomiky stále představuje téměř 15 % jejich HDP.

„Ani rychle rostoucí trhy samozřejmě nejsou vůči globálním ekonomickým rizikům imunní,“ upozornil Jan Fanta, partner podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young v České republice. Podle něj ale mají velice dobré předpoklady tyto problémy úspěšně zvládnout.

Prognóza E&Y předpokládá, že pokud by se eurozóně nepodařilo řízeně zvládnout dluhovou krizi některých jejích členů a upadla by do další recese a pokud by v následujících dvou letech stagnoval růst americké ekonomiky, HDP rychle rostoucích zemí by se v roce 2013 zvýšil průměrně pouze o 3,2 %. Rostly by tedy podstatně pomalejším tempem, než je v současnosti odhadovaných 6,8 %, nicméně stále se jedná o růst, který jim vyspělé ekonomiky mohou jen závidět.

„Tento negativní scénář by měl výrazný dopad nejen na státy ve střední a východní Evropě včetně Česka, které mají se svými sousedy úzké obchodní vazby, ale také na vývozce ropy a dalších komodit, jako jsou Rusko, Brazílie nebo Chile. Jejich export by totiž znehodnocovaly klesající ceny i menší poptávka,“ odhaduje Fanta.

Výrazně by utrpěly i další státy provázané se světovou ekonomikou úzkými obchodními a finančními vazbami, například Korea nebo Singapur. „Naproti tomu dopad na země jako Čína nebo Indie by byl menší, což je dáno mimo jiné velikostí jejich domácího trhu a pozitivním efektem nižších cen ropy a dalších komodit,“ dodal.

Potenciál pro další desetiletí

Tyto země mají přes výrazný růst, který zažívají v posledních letech, stále velký ekonomický potenciál. Motorem jejich dalšího rozvoje bude pokračující industrializace a urbanizace, spolu s růstem počtu obyvatel a posilováním střední třídy. Díky efektivnějšímu ekonomickému řízení a politické stabilitě, vysoké míře investic a úspor a relativně nízkým veřejným dluhům jsou tyto země atraktivní pro investice zainvestovat v ekonomikách s větším růstovým potenciálem.

Objem přímých zahraničních investic v rychle rostoucích ekonomikách se zvýšil z 205 miliard amerických dolarů v roce 2000 na 444 miliard USD v roce 2010. Do těchto zemí dnes plyne asi polovina veškerých přímých zahraničních investic.

„Přímé investice – to už dávno není jednosměrná cesta. Samotné nastupující ekonomiky hrají v rozvinutých zemích stále významnější roli mezinárodního investora, protože jejich přední společnosti skupují své západní konkurenty,“ poznamenal Fanta.

K potenciálním problémům, které by mohly ohrozit rozvoj těchto trhů a s nimiž bude nutné se vypořádat, patří inflační tlaky v případě přehřátí ekonomiky, dopady, které má příliv kapitálu na konkurenceschopnost výrobních odvětví, a někde i absence kvalitní infrastruktury, která by umožnila dlouhodobý růst.