Ceglia tvrdí, že si před osmi lety Zuckerberga najal, aby mu pořídil mapovou digitální databázi. Zuckerberg, který byl tehdy neznámým studentem Harvardovy univerzity, prý zároveň dostal od Ceglii tisíc dolarů na to, aby realizoval svůj nápad se studentskou sociální sítí. Podmínkou prý bylo, že polovina sítě bude Cegliovi patřit.

Zuckerberg svůj nápad s komunikační sítí realizoval a Facebook, který byl spuštěn 4. února 2004, z něj po letech udělal miliardáře. Jeho současná hodnota přesahuje 50 miliard dolarů. Ceglia se nyní na základě své údajné investice do vývoje Facebooku dovolává své vlastnické poloviny.

Pátrání v minulosti

Zlom v kauze může přinést důkaz, který v pondělí získali obhájci Zuckerberga při analýze Cegliových paměťových nosičů. Na disku jednoho z jeho počítačů našli elektronickou verzi dvoustránkové pracovní smlouvy mezi Cegliou a Zuckerbergem, která se týká výhradně pořízení mapové databáze a o Facebooku se nijak nezmiňuje.

Ceglia, mediální podnikatel z Wellswillu v americkém státě New York, na nález pracovní smlouvy zatím nereagoval. Jeho advokáti požadují, aby Zuckerberg soudu předal veškerou elektronickou poštu s Cegliou z let 2003 a 2004. Aby se vyhnul zdlouhavému přelíčení, navrhuje Ceglia jednat o mimosoudním vyrovnání, což však Zuckerberg odmítá.