"Jestliže pořád ještě neexistuje stoprocentně jednotný evropský trh, jestliže slabší země eurozóny musejí subvencovat ty bohatší, a když není jasné, jak to s eurem dopadne, pak na přijetí (eura) skutečně není vhodná doba," řekl Nečas. Všech 12 zemí Evropské unie, které do EU vstoupily od roku 2004, tedy včetně České republiky, má přitom po splnění určitých kritérií povinnost do eurozóny vstoupit.

Nejpřesvědčivěji o vstupu do eurozóny zřejmě mluví Rumunsko. To má stále za cíl přijmout euro v roce 2015. V ostatních nových zemích EU je zřejmé, že politici tam datum vstupu do eurozóny v tichosti posouvají. Například Polsko chtělo původně zavést euro v roce 2012, od tohoto cíle ale už dávno ustoupilo. Za nejpravděpodobnější termín Poláci považují až konec dekády.

Vyjednávání o nevstupování do projektu

Podobně vidí situaci i Maďaři, jejichž premiér Viktor Orbán řekl, že je nemyslitelné, aby jeho země vstoupila do eurozóny před rokem 2020. Dokonce i Litva a Lotyšsko, tedy země, které asi patří k největším stoupencům jednotné evropské měny, jsou opatrnější.

Žádný člen Evropské unie zatím natvrdo neřekl, že do eurozóny nevstoupí. Dokonce ani Praha nic takového neřekla, i když prezident Václav Klaus loni na podzim poznamenal, že vláda by se mohla pokusit vyjednat pro Českou republiku takzvaný opt-out, tedy možnost do projektu společné evropské měny se nezapojit.