Podle Martin Romana ČEZ zaplatil za zahraniční investice celkem 70 miliard korun, přičemž ty za posledních pět let firmě vynesly kumulovaný zisk dosahující zhruba 40 miliard. "Vyvíjejí se lépe, než jsme čekali," řekl Roman.

Více než 25 miliard korun by si podle Romana mohla vyžádat například stavba uhelné elektrárny u východoněmeckých uhelných dolů Mibrag. Ty vlastní ČEZ od roku 2009. "Mibrag má velké zásoby uhlí a má podporu zemské vlády, aby se tam ta uhelná elektrárna postavila," řekl Roman.

Urychlit stavbu by podle něho mohl záměr německé vlády vypnout jaderné elektrárny v zemi, která tento krok zvažuje v souvislosti se zemětřesením v Japonsku a následnou katastrofou v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Investice v ČR by ale podle Romana stavba elektrárny v Mibragu neohrozila.

Úkolem, který v blízkém budoucnu ČEZ čeká, jsou plánované zátěžové testy Jaderné elektrárny Dukovany a Jaderné elektrárny Temelín. K těm dojde opět v souvislosti s Fukušimou. "Začínáme testovat hned podle toho, co vyplývá z odborných diskusí," řekl Roman. V diskusích přitom podle něj zaznívají požadavky testů na přírodní katastrofy, například na tsunami nebo na tornádo. "Já myslím, že se udělá studie, že v našich zeměpisných podmínkách je tsunami vyloučeno," řekl Roman. Například takové testování záložních systémů, které je mezi požadavky, se pak v ČR dělá dlouhodobě.

ČEZ patří mezi největší české společnosti a téměř 70 procent ve firmě vlastní stát. Její čistý zisk v 1. čtvrtletí činil 17,2 miliardy korun a meziročně klesl o 1,7 procenta. Tržby se naopak meziročně zvýšily o 5,1 procenta na 56,8 miliardy korun.