Dotáhnout do konce nestihl Bárta změny v motoristické legislativě. Vládě chtěl například nyní na jaře předložit návrh, aby bohatí řidiči platili za přestupky několikanásobně vyšší pokuty než ostatní motoristé. Touto novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích chtěl rovněž vyřešit problém tzv. osoby blízké, na niž se vymlouvá spousta řidičů, aby se ve správním řízení vyhnuli postihu za dopravní přestupky.

Nohy mu podrazily personální rošády

Proti vyšším pokutám pro bohaté se ostře vyslovovala ODS, a premiér Petr Nečas to dokonce označil za nesmysl. Podobný odpor vzbudil i další Bártův návrh, aby se striktně zakázalo jakékoli telefonování za jízdy, tedy i s využitím handsfree.

Do křížku se Bárta pustil s korupcí v jím podřízených organizacích. Brzy po svém nástupu odvolal z funkce šéfy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) i Správy železniční dopravní cesty. Letos v březnu pak nechal vyměnit šest z třinácti krajských ředitelů ŘSD.

„Cílem je zpřetrhat vazby krajských správ ŘSD se stavebními firmami a regionálními politickými strukturami,“ zdůvodňoval toto personální zemětřesení Bárta. „Vím, že personální změny vyvolají vůči mně velkou míru nenávisti a kritiky,“ řekl v březnu novinářům. Že se zřejmě nemýlil, ukazuje i nynější vládní krize.

Pod palbou kritiky i za superstartegii

Ostrou kritiku sklidil Bárta od levice i pravice také za svou superstrategii rozvoje dopravní infrastruktury ČR. Podle ní by se totiž mělo do roku 2025 v Česku dokončit jen 40 procent z původně plánovaných dálničních a železničních staveb.

Například poslanec Jaroslav Plachý (ODS) superstrategii označil za nebezpečný krok a předseda hospodářského výboru Sněmovny Milan Urban (ČSSD) za nesourodou skládačku různých politik.

Bártovi se také nepodařilo vládu přesvědčit, aby se už letos dalo více peněz na opravy silnic, které jsou z velké části ve špatném nebo dokonce havarijním stavu. Silničáře i veřejnost se marně snažil uklidnit tvrzením, že v příštím roce půjde na opravy komunikací devět miliard korun.

Více náměstků, než tvrdil

V posledních týdnech se kritika stavbařů vůči Bártovi ještě vystupňovala. „Kapacity stavebních firem jsou nastaveny na 100 miliard korun ročně. Bárta ale zakázky prudce omezil. Firmy zabývající se silničním stavitelstvím tak už musely propustit 25 000 lidí,“ upozornil nedávno předseda Sdružení pro výstavbu silnic Petr Čížek, podle nějž se vztahy sdružení s ministerstvem dopravy „dostaly téměř na bod mrazu“.

Po nástupu do ministerské funkce Bárta sliboval, že bude mít jen čtyři náměstky, nakonec jich ale měl šest. Za nesplnění tohoto slibu kritizoval 17. března Bártu ve veřejném dopise bývalý předák odborů na MD Karel Urban. Bárta však kritiku odmítl s tím, že na MD je teď celkově méně lidí, ale jsou lépe placeni. Průměrná mzda se na ministerstvu dopravy za jeho působení zvýšila z 30 600 na 32 100 korun. Počet zaměstnanců přitom ve srovnání s loňským druhým pololetím klesl ze 499 na 454.