Ve srovnání s předchozími roky se výrazně rozšířil názor, že česká životní úroveň nikdy nedosáhne životní úrovně Západu. Podíl této skupiny je nejvyšší od roku 2003, kdy agentura STEM tuto otázku začala pokládat.

V porovnání s rokem 2009 lze nejvyšší nárůst skepse ohledně dosažení „západoevropské úrovně“ zaznamenat u mladší střední generace (30 až 44 let) a u lidí s vyšším dosaženým vzděláním (maturita, vysokoškolské vzdělání). Podíl těchto odpovědí u nich stoupl přibližně dvojnásobně.

Mladí jsou optimističtější

K optimistům, kteří věří, že životní úroveň západní Evropy Česko dohoní dříve než za 10 let, patří častěji mladší lidé (18 až 29 let), občané s vyšší úrovní vzdělání (lidé s maturitou či s vysokoškolským diplomem), stoupenci pravice a lidé dobře materiálně zajištění. Častěji tento názor vyslovují také občané, kteří jsou spokojeni se současnou politickou situací.

Více skepse a přesvědčení, že úrovně západoevropských zemí Česko nedosáhne nikdy, zaznívá od lidí s nižší úrovní vzdělání (základní, vyučení), hůře situovaných lidí, stoupenců levice (především příznivců KSČM) a od lidí, kteří jsou nespokojeni se současnou politickou situací.

Pesimistická očekávání rostou také s přibývajícím věkem. Zatímco mezi lidmi ve věku 18 až 29 let, respektive 30 až 44 let je těch, kteří si myslí, že životní úrovně západoevropských zemí EU Česko nedosáhne nikdy, přibližně třetina, u starších generací je skeptikem každý druhý.