Zpomalení způsobí především úsporné kroky vlády, dalšími významnými vlivy bude vývoj v největších evropských zemích a v neposlední řadě i pokles investic do solárních elektráren v důsledku mimořádných kroků vlády a zákonodárců. Soudí tak aspoň řada ekonomů a analytiků.

Před tísňovým schvalováním balíku výdajových a mzdových škrtů a snížení státních podpor a zavedení dodatečných daní premiér Petr Nečas uvedl, že vliv vládních úsporných opatření může snížit růst ekonomiky v roce 2011 zhruba o 0,6 procentního bodu.

Tehdy ovšem ještě nebral v potaz dodatečné kroky, které vláda přijala proti hrozícímu růstu cen energie v souvislosti s boomem investic do energie ze slunce.

Také se nevědělo, že růst české ekonomiky v roce 2010 nakonec značně předčí většinu prognóz z počátku loňského roku. Tehdejší odhady většinou moc nevyšly. Připomeňme, že ČNB tehdy odhadovala růst českého HDP na 1,4 procenta, ministerstvo financí dokonce jen na 0,4 procenta. V roce 2009 přitom česká ekonomika o 4,1 procenta klesla.

Největší neznámou vývoj v eurozóně

Česká národní banka ve své aktuální prognóze odhaduje růst ekonomiky za rok 2010 na 2,3 procenta. Pro tento rok očekává zpomalení na 1,2 procenta a je tak zřejmě nejpesimističtější. Ministerstvo financí pak očekává loňský růst 2,2 procenta a letošní na úrovni 2 procent, což je naopak prognóza dosti optimistická.

„Výhled české ekonomiky pro rok 2011 nabízí mírný optimismus. Riziko návratu recese se podstatně snížilo, rychlejšímu oživení ovšem brání ekonomická situace v eurozóně a potřeba snižovat schodek domácích veřejných financí,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Největším rizikem ovšem bude v příštím roce podle analytiků ekonomický vývoj eurozóny a případné prohloubení dluhové krize ohrožených zemí v čele se Španělskem a Portugalskem. „Pokud by se toto riziko naplnilo, byly by vlády donuceny k razantnímu snižování rozpočtových schodků s rizikem návratu recese a dopadem na obchodní partnery, mezi které patří i ČR," dodal Marek.

I podle Michala Brožky z Raiffeisenbank bude klíčovou otázkou roku 2011 zvládnutí dluhových potíží eurozóny. „Eskalace těchto problémů by mohla mít negativní dopad na reálnou ekonomiku těchto zemí, a tudíž i na jejich poptávku po českém exportu," uvedl. Ekonomika eurozóny, tedy zemí platících eurem, by měla příští rok zpomalit na 1,2 procenta z letošních 1,6 procenta, upozornil analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Rychlý růst cen prozatím nehrozí

Podle Markéty Šichtařové ze společnosti Next Finance banky budou ve strachu z nesplácení nadále držet přísnou úvěrovou politiku. Soukromý podnikový sektor bude vyčkávat, jak se vyvine situace za hranicemi. Investice tak zůstanou nízké. Podle hlavního analytika Generali PPF Asset Management Radomíra Jáče navíc opadne solární boom. „Jeho konec bude mít sám o sobě negativní vliv na tempo růstu v roce 2011," řekl.

Ve srovnání s řadou evropských zemí je přitom situace české ekonomiky lepší dík stabilnímu finančnímu sektoru a menším problémům s veřejnými financemi, míní analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Umírněný růst podle ekonomů povede k tomu, že ani příští rok by neměly výrazněji růst ceny. Inflace se bude po většinu roku pohybovat mezi dvěma až třemi procenty. Zvyšovat by se mohla až ke konci roku.