Článek
Největší vliv na meziroční zvýšení celkové úrovně spotřebitelských cen měly i v listopadu ceny potravin, nealkoholických nápojů a také bydlení.
Vyšší než loni byly zejména ceny mléka, másla, ovoce, brambor a kakaa. U bydlení se zvýšilo čisté nájemné, zatímco tržní kleslo. Zvedly se i ceny zemního plynu, tepla a teplé vody, vodného a stočného. Vzrostly i ceny léků a jejich doplatků.
Naopak podle statistiků se cenový růst zpomalil především v oddíle doprava vlivem cen pohonných hmot, jejichž cenový růst zmírnil.
Nižší než loni byly například ceny oděvů, obuvi nebo mobilních telefonů. V bydlení byly nižší ceny elektřiny o 2,6 procenta.
Vyšší nezaměstnanost a pokles mezd
„Slabá spotřebitelská poptávka výraznější akceleraci růstu cen prozatím neumožňuje. Mezi faktory, které by měly inflaci tlačit nahoru v nadcházejících měsících, patří zejména ceny potravin a zdrojem velké nejistoty budou daňové změny a změny v regulovaných cenách,“ uvedl analytik Miroslav Frayer z Komerční banky.
Naopak ceny pohonných hmot, které v minulých měsících rostly, by již podle něj výrazněji růst neměly.
„Dříve zveřejněné statistiky mezd, maloobchodních tržeb i z trhu práce naznačují, že ze strany poptávky se inflační tlaky v brzké době nevytvoří,“ připomněl analytik Michal Brožka z Raiffeisenbank.
Ekonomika podle něj i v příštím roce poroste hluboko pod svým potenciálem, nezaměstnanost se dále zvýší a průměrná reálná mzda bude klesat. „Rizikem pro inflaci tak zůstávají především ceny komodit a potenciálně i česká koruna, která v posledních týdnech inklinuje ke slabším hodnotám,“ dodal Brožka.