"Vláda garantuje maximální navýšení o 5,5 procenta," řekl v úterý po schválení vládního zákona Nečas. Pokud se podle něj energetické firmy jako ČEZ nebo E.ON rozhodnou snížit i cenu silové elektřiny, pak bude zvýšení ještě nižší.

Výroba elektřiny přitom kvůli dotacím pro obnovitelné zdroje vzroste asi o deset procent pro domácnosti a až o 25 procent pro firmy. Schválený zákon proto zavádí pro distributory dotace, aby nemuseli cenu elektřiny o tolik zvyšovat.

Čtěte také: Poslanci odsouhlasili omezení podpory solární energie

"Nedělat nic by znamenalo, že v příštím roce by koncová cena pro domácnosti vzrostla o 12 procent a pro podnikatelskou sféru o 18 procent," zdůraznil premiér. To by mělo velké dopady pro sociální situaci domácností a hlavně na energeticky náročná odvětví průmyslu.

Peníze na dotace z daně

Případných arbitráží se nebojí, i když počítá s tím, že by návrh některý z tisíce subjektů, které solární elektrárny provozují, mohl podat.

Zákon, který v úterý prošel Sněmovnou, obsahuje především zavedení daně na solární elektřinu ve výši 26 procent. Z ní by stát měl získat asi 4,2 miliardy korun, které následně půjdou na ony dotace pro distributory. [celá zpráva]

Daň se týká elektráren, které byly uvedeny do provozu letos a loni. Kromě daně chce stát peníze získat na vyšším výnosu z prodeje zemědělské půdy pro stavbu těchto elektráren. Celkem by tak stát získal 10,7 miliardy korun, další miliarda má přijít ze státního rozpočtu.

Peníze z povolenek

Od roku 2013 by stát peníze získal i z emisních povolenek na léta 2013-2020, které by energetickým společnostem prodával. Nyní je dostávají zdarma.

Zákon musí ještě projít Senátem a musí ho podepsat prezident. Problémy se ale neočekávají, protože na normě byla všeobecná shoda i ve Sněmovně - hlasovalo pro ni 123 poslanců, proti bylo 12.

Jak podpora solární energie prošla Sněmovnou

Návrh zákona předložila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Norma vznikla ve spolupráci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, které v té době vedli Milan Urban (ČSSD) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Vláda tvrdila, že zákon stabilizuje podnikatelské prostředí a investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny.

Sněmovna zákon schválila až v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila, například omezila roli ERÚ, který měl podle původní verze mít právo meziročně snižovat výkupní cenu o deset procent (schváleno bylo pět). Pro zákon hlasovala většina poslanců vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) a komunistů, proti byli zákonodárci za ODS.

Zdroj: ČTK