A výsledky hovoří jasně: v posledních čtyřech letech ze 423 miliónů korun, kterými stát podpořil mladé lidi do 36 let pořizující si za pomoci hypotéky vlastní bydlení, banky spolykaly plnou třetinu. Jako tzv. paušální výdaje za administraci zůstalo bankám 139 miliónů korun.

Ještě v roce 2006 představoval tento poplatek peněžním ústavům čtvrtinu celkových peněz, které stát bankám na vyplacení příspěvku poslal. Loni to bylo už mnohem víc. „Třetinu celkové sumy převedené hypotečním bankám v rámci financování příspěvku představovaly paušální výdaje hrazené těmto peněžním ústavům za administraci,“ uvedli kontroloři.

Neplatí, inkasují

Jde totiž o to, že banky mají nárok na své peníze, i když zrovna nejsou splněny podmínky pro vyplácení státního příspěvku, tedy klesne-li průměrná úroková sazba pod pět procent. Z klientů využívajících hypotéku se v takové chvíli stávají tzv. pasívní příjemci. Příspěvek mladým do 36 let je nula. Přesto banky musejí vést administrativu stávajících smluv, a proto bez ohledu na to, že nic nevyplácejí, se jim jejich poplatek nekrátí – za každých 100 pasívních příjemců je ministerstvo pro místní rozvoj povinno na konta bank poslat pět tisíc korun.

„Ministerstvo pro místní rozvoj uhradilo např. v letech 2007 až 2009 za administraci pasivních příjemců bankám celkem 33,9 miliónu Kč, což bylo 41 procent z celkových výdajů na administraci v tomto období,“ zjistili kontroloři.

Pro úplnost – zmíněné ministerstvo stanovilo příspěvek mladým lidem do 36 let v letošním roce ve výši jednoho procentního bodu z celkové úrokové sazby hypotéky.

Kalousek: je to droga

Je ale otázka, zda tato státní podpora vydrží i v příštích letech. Letos v létě přišel ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s nápadem, že v rámci rušení výjimek dojde i na hypoteční pomoc. Jeho názor, že příspěvek státu by neměl zvýhodňovat jen jeden druh bydlení, sdílejí mnozí vládní politici a také ekonomové. Rozzlobily se ale hypoteční banky.

I když Kalousek měl na mysli jiný druh hypoteční podpory, totiž odečet části hypotečních úroků z daní, banky argumentovaly, že se omezí přístup lidí k hypotékám a sníží se poptávka po těchto úvěrech. Postavily se tak na obranu svých klientů. Bankéři ale zamlčeli, že část státní podpory hypoték je výhodná také pro ně.

„Každá státní podpora znamená pro toho, kdo nabízí produkt s touto podporou, větší byznys. Líp se prodává,“ řekl v pátek Právu Kalousek.

„Rušit jakoukoli daňovou výjimku – a nejde jen o hypotéky – je stejně obtížné, jako rušit jakýkoli dotační titul, protože v ten okamžik to děláte složitější nějakému byznysovému zájmu, ať už v bankovním nebo jiném sektoru,“ podotkl ministr.

„Určitý okruh právnických a fyzických osob zbavujete té drogy, kterou předtím byla právě ona státní podpora. A to se nikdy neobejde bez řevu,“ dodal Kalousek.

Jak ale zdůraznil, v připravovaném zákonu o dani z příjmu, který chce představit v první polovině příštího roku, bude likvidace výjimek jen malou částí. „Klíčová bude změna systému,“ uvedl s tím, že jeho záměrem jako ministra financí bude snaha o odstranění maxima výjimek.

„Chápu, že v té diskusi budu muset dělat nějaké kompromisy, ale nebudou mě bolet, pokud neohrozí ten systém sám,“ uzavřel Kalousek.