Se zdaněním zisků provozovatelů jaderných elektráren počítá vládní úsporný balík schválený na počátku června, pomocí něhož chce kabinet Angely Merkelové v příštích čtyřech letech ušetřit přes 80 miliard eur (téměř dva bilióny Kč). Od daně pro energetické koncerny si slibuje zisk 2,3 miliardy eur (57 miliard Kč) ročně.

Pokud toto opatření vstoupí v platnost, provoz některých zařízení se podle zástupců společností E.ON, RWE, Vattenfall a EnBW nevyplatí. Koncerny by se tak prý cítily nuceny tyto jaderné elektrárny předčasně zavřít a v případě nutnosti elektřinu z jádra i dokupovat v zahraničí. Podle Spiegelu to prohlásili na jednání se státním tajemníkem ministerstva financí Wernerem Gatzerem.

Energetické firmy na něm se zástupcem vlády debatují o možném nahrazení chystané daně smluvně stanovenými platbami koncernů za prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren, které chce německý kabinet také prosadit. Pokud by například bylo využívání jednoho bloku prodlouženo o 12 let, zaplatil by za to jeho provozovatel okolo 30 miliard eur (746 miliard Kč), které by v ročních splátkách odváděl státu, přiblížil Der Spiegel minulý týden jednu z projednávaných variant.

Němci budou za pár let bez jádra

Podle vydání časopisu se však pozice obou stran výrazně rozcházejí a vláda všechny dosavadní návrhy průmyslu odmítla. Jeho zástupci proto chtějí v tlaku na stát přitvrdit. Vedle kampaně za pokračování využívání jádra podle Spiegelu připravují právníci energetických koncernů i žalobu do Bruselu. Prověřují rovněž možnost chystanou daň neplatit.

Na základě rozhodnutí předchozí vlády sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera by měly být všechny německé jaderné elektrárny postupně vyřazeny z provozu. Ty poslední by měly proud do sítě přestat dodávat v roce 2022. Současný středopravý kabinet chce ale termín jejich odstavení oddálit - údajně v průměru o 14 let. Rozhodnutí má padnout na konci září.