Podle neoficiálních odhadů kvůli šedé ekonomice, jež se mnohdy opírá o korupci, stát přichází na daních a pojistném o desítky miliard korun ročně.

„Tuto věc nyní chceme kontrolami výrazně eliminovat,“ řekl Právu Drábek. Ze statistik a různých odhadů je podle něj zcela zřejmé, že největší míra nelegální práce je ve stavebnictví a stravovacích službách. „Dá se proto předpokládat, že na tato odvětví se upře největší pozornost kontrolorů,“ upozornil ministr.

Jak Právu sdělili ředitelé několika úřadů práce, zaměstnávání na černo se loni v Česku kvůli hospodářské krizi a souvisejícím problémům firem rozmohlo do nebývalých rozměrů.

Peníze na ruku bere až milión lidí

„Počet nelegálně zaměstnaných lze odvodit z míry šedé ekonomiky, jejíž úroveň v ČR se běžně odhaduje na zhruba 15 %. Z šesti miliónů obyvatel v produktivním věku lze tedy tímto velmi hrubým odhadem předpokládat asi jeden milión lidí zaměstnávaných na černo,“ odkázala na odhady ministerstva práce a sociálních věcí jeho mluvčí Viktorie Plívová.

Kontroly zaměřené na potírání šedé ekonomiky a nelegálního zaměstnávání budou podle ní na podzim na základě náhodného výběru firem provádět úřady práce, inspektoráty práce a Česká správa sociálního zabezpečení. „Probíhat budou zhruba dva měsíce, potom vyhodnotíme výsledky, na základě nichž vytvoříme plán kontrol na rok 2011,“ uvedla mluvčí.

Nelegální zaměstnávání poškozuje stát hned dvakrát. Jednak tím, že nejsou placeny daně a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Navíc řada takto zaměstnaných lidí neoprávněně pobírá sociální dávky.

Zaměstnávání na černo tak na jedné straně snižuje příjmy a na druhé zvyšuje výdaje státního rozpočtu. Jak je stát tímto nešvarem poškozován na příjmové stránce rozpočtu, nelze odhadnout, dodala Plívová.

S prokazováním mají úřady potíž

Podle oslovených úřadů práce je zaměstnávání lidí na černo jen obtížně a zdlouhavě prokazatelné. „Poslední případ byl na anonymní udání. Byli jsme na místě, nicméně dotčená nic nepřiznala a argumentovala tím, že je na pracovišti první den na zkoušku. Stejně tak argumentoval její zaměstnavatel,“ sdělil například Právu ředitel Úřadu práce v Benešově Petr Němeček.

Teprve po oznámení policii a zahájení vyšetřování předložil zaměstnavatel policii dohody, jež práci na černo prokázaly. „Policie nám tento výslech předala a dotčená uchazečka o zaměstnání byla vyřazena z evidence,“ uvedl Němeček.

Také podle dalších úřadů práce si tímto způsobem vydělává mnoho uchazečů v jejich evidenci. „A nejedná se jenom o uchazeče o práci, ale i o zaměstnance, kteří v části svého pracovního úvazku pracují na černo. Poměr takové legální a černé práce je zhruba tři ku jedné,“ odhadl Němeček.

Zaměstnavatel totiž často lidem vyplatí oficiálně pouze čtyři tisíce korun, tedy odměnu v maximální výši, kdy člověk ještě neztrácí nárok na podporu státu. Zbytek dostanou pracovníci na ruku bokem. Současně však nelegálně pobírají podporu v nezaměstnanosti a navíc nechávají úřad práce, aby za ně nadále platil zdravotní i sociální pojištění.

Jak Němeček potvrdil, usvědčit firmy a jejich pracovníky z nelegální práce ale často bývá pro úřady velmi složité. Úřady práce podle něj před soudem někdy neuspějí ani se zcela jasnými důkazy o tom, že nějaká firma konkrétní lidi na černo zaměstnává.