U zrodu revolučního obchodu na newyorském Long Islandu stál potomek irských přistěhovalců Michael J. Cullen. Původním povoláním úředník pracoval jako manažer v maloobchodní firmě, když se v jeho hlavě zrodila myšlenka prodávat zboží s nižší marží než klasické obchody, ale zato ve skutečně masovém měřítku. Svůj nápad sepsal a předložil vedení společnosti, kterému však nestál ani za odpověď.

Cullen byl o správnosti své myšlenky přesvědčen natolik, že opustil jistotu dosavadního zaměstnání a založil si vlastní firmu. Počátkem srpna 1930 pak otevřel brány svého obchodu nazvaného King Kullen, který respektovaný muzejní a vědecký Smithsonův institut z Washingtonu považuje za nejstarší americký supermarket.

Z garáže první supermarket

Úspěch Cullenova podniku, jenž vznikl přestavbou automobilových garáží v newyorské čtvrti Queens, na sebe nenechal dlouho čekat. Zákazníky ze širokého okolí lákal nízkými cenami i širokým sortimentem zboží. O tom, že si veřejnost novinku oblíbila, svědčí skutečnost, že v roce 1936 byla otevřena v pořadí 17. prodejna s logem King Kullen a ročně celou sítí proteklo na šest miliónů dolarů. V témže roce však Cullen nečekaně zemřel a vedení podniku se ujala jeho manželka. I díky ní lze na supermarkety King Kullen v New Yorku narazit dodnes, osmdesát let po jejich vzniku.

Cullenův koncept supermarketů, tedy velkoplošných prodejen, nabízejících vedle převažujícího jídla a nápojů i nepotravinářské zboží, se rychle rozšířil. Úspěchu nepochybně napomohla skutečnost, že Američané již byli zvyklí nakupovat zboží v samoobslužných prodejnách.

První "sámošku," nazvanou Piggly Wiggly, otevřel v Memphisu v září 1916 podnikatel Clarence Saunders. Navzdory skeptikům se nakupování s košíkem v ruce ujalo a v roce 1917 si Saunders nechal ideu samoobslužného obchodu patentovat. Fenomén Piggly Wiggly se rychle šířil a do konce 30. let bylo po celé Severní Americe 2600 obchodů.

V Česku masové nakupování až po revoluci

Z Ameriky se supermarkety rozšířily i na starý kontinent a po roce 1989 dorazily i do zemí někdejšího východního bloku. První takový obchod v Česku otevřel nizozemský maloobchodní řetězec Ahold v červnu 1991 v Jihlavě. V témže roce přivítaly zákazníky také moderní prodejny řetězců Delvita a Billa.

Stejně jako kdysi Američané, i Češi rychle propadli kouzlu nákupu v supermarketech, takže expanze obchodních řetězců nabrala v 90. letech svižné tempo. Z tržního podílu supermarketů však začaly postupně ukusovat hypermarkety, nabízející širší sortiment, a také diskontní prodejny, které o zákazníky bojují hlavně nízkou cenou prodávaného zboží.

Na konci roku 2009 fungovalo v Česku podle společnosti Incoma GfK na 476 supermarketů, 612 diskontních prodejen a 258 hypermarketů. Podle průzkumů téže agentury dávalo v loňském roce přednost nákupu potravin v supermarketech 17 procent věrných zákazníků, zatímco do diskontních prodejen jich mířilo 24 procent a hypermarkety si připsaly dokonce 40 procent loajálních spotřebitelů.