Schodek 14 miliard představuje zhruba sedm procent výdajů. Ve schodku se ocitlo 51 procent obcí, zbylých 49 procent skončilo s přebytkem. V roce 2008 však s přebytkem či vyrovnaným rozpočtem hospodařilo 72 procent obcí a schodek jich tehdy vykázalo pouhých 28 procent.

Na loňském schodku 14 miliard korun se projevil propad celkových příjmů obcí, které v meziročním srovnání poklesly o 5,8 miliardy korun, což je pokles o 2,8 procenta. Největší propad příjmů přitom vykázala statutární města, o 6,5 procenta, nejnižší naopak venkovské obce, o 0,5 procenta. Největší meziroční propad postihl daňové příjmy, které loni poklesly o 11 procent. Tento výpadek ale pomohly kompenzovat dotace, které se meziročně zvýšily o více než 12,4 procenta. "Nejlépe si vedly venkovské obce, kde dotace vzrostly o 14 procent," řekl projektový manažer CCB Jan Cikler.

Výdaje obcí loni vzrostly o devět procent, u venkovských dokonce o 12 procent. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se meziročně zvýšil, a to z 28 procent v roce 2008 na 31 procent v roce 2009. Kupodivu se přitom obce nepokoušely krýt zvýšené výdaje prodejem majetku. "K tomu došlo pouze u statutárních měst, jinak došlo k poklesu příjmů z prodeje majetku o deset procent," konstatoval Cikler.

Každý obyvatel obce dluží skoro šest tisíc

Dluh obcí na jednoho obyvatele, který v celorepublikovém průměru dosáhl 5845 korun, se přitom kraj od kraje liší. Nejvyšší je v Jihomoravském kraji - 9635 korun. Mezi další dva nejvíce zadlužené kraje patří Liberecký kraj s průměrným dluhem 8167 koruna a Moravskoslezský kraj, jehož dluh na obyvatele je 6633 korun. V Jihomoravském a Libereckém kraji zadlužení táhly především Brno a Liberec, řekl Cikler. Nejmenší obecní dluh byl s částkou 3415 na obyvatele v Ústeckém kraji.

Analýza vycházela ze souboru 6238 obcí, z toho 5449 venkovských, 766 měst a 23 statutárních měst. Na celkovém počtu obyvatel bez Prahy se venkovské obce podílejí 31 procenty, města 45 procenty a statutární města 24 procenty.