Na výdajích státu z rozpočtu se tyto výdaje podílejí téměř polovinou. Politické strany, které utvoří novou koaliční vládu, pokud chtějí dodržet svoje předvolební sliby, že sníží roční schodky rozpočtů a zadlužení země, budou muset objem sociálních přesunů radikálně snížit.

Výdaje ale porostou

Letos objem sociálních přesunů z rozpočtu navíc dál stoupne. Zvýší se počet důchodců, kteří budou pobírat vyšší penze. Navíc nález Ústavního soudu nařídil vládě připravit nový zákon, kterým by lidé s vyššími příjmy získávali i výrazně vyšší důchod.

Důchody představují v sociálních výdajích největší položku. Jen letos se na ně vyplatí přes 340 miliard korun.

Bude se muset proplácet i vyšší mateřská, když poslanci zrušili zákon, který tuto dávku snížil. Otázkou zatím je, kolik bude letos nezaměstnaných, kteří budou potřebovat podporu.

Výdaje státu na vyplácení podpor v nezaměstnanosti se například za minulý rok více než zdvojnásobily. Zatímco v roce 2008 vyplatily úřady práce nezaměstnaným 7,11 miliardy korun, loni to bylo už 15,08 miliardy Kč. Částka ze státního rozpočtu na podpory se letos podle odhadů MPSV proti loňsku ještě o více než 1,5 miliardy zvýší.

Dotace nová místa nezajistí

Na tvorbu nových pracovních míst loni směřovalo 7,7 miliardy korun. Podstatně se zvýšila také částka, kterou stát platí za zdravotní pojištění lidí bez práce. Zatímco v roce 2006 podle ministerstva financí (MF) na tyto účely stát vynaložil 3,51 miliardy korun, v roce 2007 3,3 miliardy a v roce 2008 2,73 miliardy, loni to bylo už 3,82 miliardy korun.

Na dávkách státní sociální podpory se vyplatilo v loňském roce 41,1 miliardy korun. Tato částka se v příštím roce zvýší, protože v příštím roce skončí dočasné snížení některých sociálních dávek v souvislosti s přijetím tzv. Janotova úsporného balíčku. Z těchto dávek největší položkou byl rodičovský příspěvek (28,6 mld.). Přídavky na děti loni představovaly 4,87 mld. korun. Příspěvek na bydlení zatížil rozpočet částkou 2,3 mld. korun.

Škrty musí vyvážit reformy

Nová koaliční vláda chce nutné škrty ve výdajích nahradit reformami, tak aby přes úspory nedošlo k sociálním problémům.

Příspěvek na péči, který vyplácí stát, dosáhl loni 18,7 mld. korun, bralo jej 293 tisíc osob. Efekt stále rostoucího objemu peněz je ale problematický. Část lidí pobírajících příspěvek si místo sociálních služeb kupuje něco zcela jiného, nebo z těchto peněz dotuje příbuzné.

Instituce sociálních služeb včetně neziskových organizací, které jsou lehce kontrolovatelné a skutečně služby v požadované kvalitě poskytují, se však současně potýká s nedostatkem peněz na svůj provoz, který musí často omezovat. Řešením je podle odborníků reforma systému služeb, která by omezila volnost nakládání se státní pomocí občany.

Odbory chtějí protestovat

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek dlouhodobě upozorňuje, že sice vláda může napomoci vzniku nového pracovního místa silnými dotacemi, ale jakmile státní podpora končí, většinou zaniká i uměle vytvořené pracovní místo a výsledkem jsou jen vyhozené státní peníze. Jediná cesta, jak snížit počty lidí bez práce, je podpora podnikání, pružný zákoník práce, dodává.

Odbory ale sledují první prohlášení potenciálních vládních stran s velkou obezřetností. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti, jak upozorňují odbory, není nijak vysoká – představuje 5800 korun. Poměr odborů k nové vládě určí, jak se bude vláda chovat k zaměstnancům, vzkazují odbory koaličním stranám.

Jak se podílejí některé sociální dávky na příjmech domácností
Důchody75,6 %330 mld. 
Dávky státní sociální podpory9,4 %41,4 mld.
Příspěvek na péči4,3 %18,7 mld.
Podpora v nezaměstnanosti3,4 %15 mld.
Poznámka: údaje za rok 2009
Zdroj: MPSV