Teprve před dvěma týdny německý parlament schválil příspěvek Berlína ve výši až 22,4 miliardy eur do záchranného plánu pro Řecko, které je kvůli vysokým dluhům a ztrátě důvěry věřitelů nejvíce ohroženo platební neschopností.

O několik dní později se ministři financí EU dohodli na stabilizačním plánu, do něhož země eurozóny spolu s Evropskou komisí vyčlení na případnou pomoc dalším zemím v dluhových potížích 500 miliard eur a dalších 250 miliard eur by měl poskytnout Mezinárodní měnový fond.

Oba plány byly ze strany Evropské unie reakcí na řeckou dluhovou krizi a obavy z jejího šíření do dalších zadlužených zemí zejména v jižní Evropě.

EU jejich pomocí chtěla zastavit otřesy na finančních trzích, kvůli nimž se zvyšovaly úroky z dluhopisů ohrožených zemí a padaly akcie i kurz eura, přesvědčivý výsledek však tyto kroky neměly.