"Řecko čelí hrozbě státního bankrotu. Nikdo už si nedělá žádné iluze, že členství v hospodářské a měnové unii Evropy poskytuje ochranu před tvrdou realitou," píše se ve zprávě. Od vstupu do eurozóny v roce 2001 už Řecko obětovalo mnohé, především pak konkurenceschopnost, a nahromadilo obrovské schodky obchodní bilance, upozorňují profesoři.

"Pokud by si Řekové teoreticky měli vynahradit ekonomické ztráty, které utrpěli za méně než deset let, museli by devalvovat o 40 procent. V měnové unii je ale něco takového nemožné," píše se dále ve zprávě.

Svá stanoviska listu poskytli emeritní profesor ekonomie na univerzitě ve Frankfurtu Wilhelm Hankel, profesor ekonomie na univerzitě v Hamburku Wilhelm Nölling, emeritní profesor práva univerzity v Erlangenu-Norimberku Karl Albrecht Schachtschneider a emeritní profesor ekonomie na univerzitě v Tübingenu Joachim Starbatty.

Falšované statistiky

Řecko se loni přiznalo k opakovanému falšování statistických údajů a jeho loňský rozpočtový deficit dosahuje téměř 13 procent hrubého domácího produktu. To je asi dvojnásobek toho, co Řekové do té doby tvrdili. Deficit by podle pravidel Evropské unie neměl překročit tři procenta HDP. Řecko se snaží získat podporu ostatních členských zemí a ve čtvrtek se jí i dočkalo. V případě nutnosti by k pomoci přispěl i Mezinárodní měnový fond.

Návrhů, jak Řecku pomoci, je přitom víc než dost, včetně asistence vlád ostatních členských zemí eurozóny. Takový krok by ale byl v rozporu s pravidlem žádnou pomoc v případě problémů neposkytovat, což je zakotveno ve smlouvě o založení měnové unie.

"Bohužel existuje pouze jediná možnost, jak se z toho začarovaného kruhu dostat. Řekové budou muset opustit euro, vrátit se k drachmě a znovu vstoupit do stále ještě existujícího mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, takzvaný režim ERM-2, který v roce 2001 opustili," píšou profesoři a upozorňují na historický verdikt německého ústavního soudu z roku 1993.

"Ústavní soud tehdy rozhodl, že až začne měnová unie fungovat, musí neustále splňovat všechny podmínky 'stabilizační smlouvy' uzavřené v době, kdy byla jednotná měna dohodnuta. Kdyby je neplnila, rozhodl soud, Německo by mělo povinnost z eurozóny odejít," připomínají profesoři.