„Podjezdové výšky nás nikdy nelimitovaly. Aby ale vodní dopravci mohli přežít, musí mít zajištěn potřebný ponor. Když ten chybí, vyšších mostů stejně nemůžeme pro přepravu kontejnerů využít,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci generální ředitel akciové společnosti ČSPL Milan Raba.

Podle rejdařů je přístup státu k této problematice stejný, jako kdyby se při stavbě dálnice udělala pouze svodidla, ale nebyla tam vůbec vozovka.

Na problém upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad. Jak ve své zprávě uvedl, v letech 2004 až 2008 proinvestoval stát na vltavskolabské vodní cestě 3,608 miliardy korun. Přesto je termín dobudování labské cesty posunut proti původnímu termínu už o více než deset let na období po roce 2015.

Rejdaři si spočítali, že kdyby se těch 3,6 miliardy použilo na běžnou údržbu Labe a vybagrování plavební dráhy na ponor 2,5 metru, jak to určuje mezinárodní smlouva AGN z roku 1998, zajistilo by to vodní dopravě normální provoz na patnáct let.

Čtyři rejdařské firmy podaly žalobu na ministerstvo dopravy (MD), a snaží se tak soudní cestou domoci úhrady škody, kterou jim dlouhodobě špatná splavnost řeky způsobuje. Celkem od MD požadují za léta 2004 až 2007 čtyři miliardy korun.

Obvodní soud pro Prahu 1 však 4. prosince rozhodl spor rejdařské firmy EVD Sped s ministerstvem dopravy ve prospěch státu. Dal za pravdu právnímu zástupci MD Martinu Kramářovi, že smlouva AGN není závazná, protože platí jen pro nové vodní cesty, jíž ta labská není. Rejdaři se s tím nesmiřují a jsou připraveni podat odvolání.

Foto popis| V Litoměřicích slouží od včerejška řidičům nový most přes řeku Labe. Napojil město přímo na dálnici D 8 a má odlehčit dosud jedinému litoměřickému Tyršovu mostu, který byl přetížený. Stavba mostu i s kruhovými křižovatkami a silnicemi k němu stála 1,6 miliardy korun.