„Všechno je špatně. Většinu úrody třešní jsme už odepsali. Nejdříve přišly kroupy pak trvalé deště. Všechno plesniví,“ konstatoval Jaroslav Muška, ředitel Zemcheby Chelčice na Strakonicku, největší pěstitelské společnosti na jihu Čech.

Ovocnáři se nyní upínají k tomu, že se počasí zlepší. „Plísně ohrožují především zralé ovoce,“ poznamenal Muška.

„Zejména po ránu a dopoledne je vlhkost vzduchu až 95 procent, odpoledne klesne zhruba na 85 procent,“ řekla Právu Dagmar Honsová z pražského Meteopressu. Běžná relativní vlhkost se přitom na začátku července pohybuje kolem 58 procent.

Čtěte také: Česko moří velké vlhko

„Počasí je jako dělané pro choroby,“ uvedl jednatel společnosti Agroova Velké Dvorce na Tachovsku Vladimír Mamica. „I přes postřiky se objevuje strupatost na plodech i listech, teplo a vlhko nahrává padlí. To vše se odrazí na kvalitě jablek. Navíc v květnu jabloně špatně odkvetly a část jablek popadala. Letošní úroda bude podprůměrná,“ konstatoval. Agroova obhospodařuje zhruba 100 ha sadů s osmi nosnými odrůdami jabloní.

Podle Františka Kratochvíla ze Zemědělského družstva Liběšice na Litoměřicku jsou plísní napadená jablka prakticky neprodejná. Na zrajících plodech se spolu s vysokou vlhkostí podepisují i ostré slunce a časté bouřky a na toto tropické počasí doplatila podle Kratochvíla také letošní sklizeň třešní. „Vlivem vlhkosti a slunečních paprsků třešně popraskaly a posléze i nahnily. Polovinu úrody jsme vyhodili,“ poznamenal.

Nejen ovoce

Současné vlhké počasí se podle pěstitelů projeví i na kvalitě obilí a vůbec na plodinách, které v současné době kvetou. „Například u jahod je to velký problém, protože květy uhnívají, což samozřejmě ovlivňuje kvalitu i množství,“ řekl Právu botanik Pavel Smrž. Podle Jaroslava Bursy z společnosti Agro Rubín bude mít vlhkost největší vliv na obilí, u kterého se mohou objevovat nejrůznější plísně. „U ovoce je to také trochu problém. Stromy jsou obalené třešněmi, ale kvůli dešti praskají a nemají dostatek cukru. Bojím se, že než dozraní třešně a višně, začnou hnít na stromě,“ poznamenal zahrádkář Karel Malátný.

"Takové teplo a vlhko je k ničemu. Rostou hlavně plevele a množí se plísně, houbová onemocnění a havěť. Z ovoce nebude nic, všechno to napadne plíseň a zeleninu sežerou slimáci. Letos jich je, že by se dali vyvážet," shodli se například zahrádkáři z Jirkova na Chomutovsku.

Postřiky, fólie, větrání

Vysoká vzdušná vlhkost při vyšších denních teplotách silně ovlivňuje rozvoj houbových chorob. „Jedná se například o strupovitost listů u jabloní a hrušní, moniliovou hnilobu plodů u peckovin a plíseň bramborovou. Ta se již na porostech brambor objevila, na rajčata brzy dorazí. Také do této skupiny patří plíseň okurková, která dokáže během osmačtyřiceti hodin zlikvidovat veškeré porosty okurek,“ řekl Právu Otto Macl z Českého svazu zahrádkářů v Hradci Králové a vedoucí zdejšího zahrádkářského muzea.

Tam, kde se všechno toto objevilo, proto radí: „Je třeba okamžitě provést postřik fungicidy, rajčata by se měla nakrýt folií, aby na ně nepršelo, a ve sklenících a foliovnících intenzivně větrat.“

Čekají na déšť

Překvapivě i v tomto začátku léta, provázeného přílivy deštěm, jsou místa, kde na vodu z nebe čekají jako na smilování.

Paradoxně více deště by třeba uvítali v Nebílovech na Plzeňsku. „U nás je docela sucho, srážky se nám zatím spíše vyhýbají a na švestkách to začíná být trochu vidět,“ řekla Právu Jana Zikmundová z tamního švestkového a jabloňového sadu. „Kdyby zapršelo, budeme rádi. Ale samozřejmě nechci přivolávat žádnou bouřku nebo krupobití,“ podotkla Zikmundová a dodala: „Zatím je to průměrný rok, úroda by mohla být docela slušná."