Před dvaceti lety bylo Maďarsko pro mnohé středoevropské země příkladem, jak postupovat v přechodu od státem řízeného hospodářství k volnému trhu. Už před změnou režimu zde působily první soukromé firmy i obchůdky a Maďarsko se zcela otevřelo západním turistům.

Maďarský „gulášový socialismus“ lákal také mnoho lidí z Československa, kteří zde svého času zažili první kontakt se soukromými obchodníky a širokým výběrem zboží, doma většinou nedostatkovým. To vše však patří minulosti. Současnost je pro Maďary skoro až děsivá.

Lidi rozděluje vleklá politická krize

Maďarsko se od parlamentních voleb v roce 2006 zmítá ve vleklé politické krizi. Socialistický premiér Ferenc Gyurcsány ztratil důvěru značné části obyvatelstva po zveřejnění svého projevu, který byl původně určen jen úzkému kruhu posluchačů.

„V zájmu udržení moci jsme voličům lhali ve dne i v noci,“ řekl premiér. Následovaly série protivládních demonstrací, které vyústily do ostrých střetů mezi demonstranty a policií. Demonstranti i opozice žádali okamžitý odchod Gyurcsánye z čela vlády.

Na reformy nedošlo

Socialisté premiéra podrželi a Gyurcsányova vláda pokračuje jako menšinová s tichou podporou liberálního Svazu svobodných demokratů.

Takto oslabená vláda však není schopna prosadit tolik potřebné hospodářské reformy. Pokud se o něco pokusila, opozice opět svolávala lidi na náměstí nebo vyvolala lidové hlasování, jako v případě poplatků ve zdravotnictví. Maďarské hospodářství se tak i v důsledku nerealizovaných reforem dostalo do složité situace. Do toho zaútočila na zemi globální finanční a ekonomická krize, která Maďarsko postihla velice těžce. Pro stabilizaci situace země požádala o pomoc Mezinárodní měnový fond.

Nadále však rychlým tempem stoupá nezaměstnanost a národní měna forint devalvovala od poloviny roku 2008 o neuvěřitelných 39 procent. Ještě v červnu 2008 kupovali Maďaři euro za 229 forintů, dnes zaplatí za jedno euro kolem 300 forintů.

Vzestup extremistů

V zemi stoupá nervozita, množí se útoky na romskou menšinu, roste podpora extremistických stran a různých seskupení. Průzkumy veřejného mínění ukázaly nárůst preferencí ultrapravicové a nacionalistické strany Jobbik z jednoho na čtyři procenta.

Právě Jobbik stál za založením polovojenské Maďarské gardy, která se netají svým nacionalistickým a protiromským charakterem. Členové Maďarské gardy zastrašují Romy svými pochody v obcích, kde žije početná romská komunita, a po vyostření slovenskomaďarských vztahů její členové opakovaně zablokovali hraniční přechody mezi oběma zeměmi.