Článek
Na konci prvního čtvrtletí zahraniční dluh ČR činil 1,354 biliónu korun a představoval 37,4 procenta HDP.
Na růstu zahraničního zadlužení se ve druhém čtvrtletí podílely všechny sektory ekonomiky. Bankovní sektor navýšil stav přijatých krátkodobých vkladů a na celkové zadluženosti se tak podílí 32 procenty.
Růst závazků vládního sektoru souvisel kromě emise dluhopisů vlády v zahraničí s čistým čerpáním úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj infrastruktury. Zahraniční zadluženost vládního sektoru tak tvoří 21 procent celkové zadluženosti.
Zahraniční dluh podnikového sektoru se zvýšil v souvislosti s růstem dovozních úvěrů a zvýšení stavu mezipodnikových půjček. Přírůstek byl dále patrný u finančních úvěrů přijatých tuzemskými podniky ze zahraničí.
Z hlediska struktury zahraničního dluhu podle instrumentů se zvýšilo zastoupení vkladů a dluhopisů na úkor podílu ostatních forem závazků. Dlouhodobé zahraniční zadlužení veřejného sektoru ve druhém čtvrtletí rostlo rychleji v porovnání s navýšením závazků soukromého sektoru. Ke konci druhého čtvrtletí byl podíl závazků veřejného sektoru asi 45 procent (meziroční růst o pět procentních bodů).