„Dopravci skutečně pociťují nedostatek schopných řidičů. Snažili jsme se proto přesvědčit ministerstvo školství, aby byl zřízen speciální učební obor pro řidiče nákladních vozidel. Nezaznamenali jsme ale od něj žádnou pozitivní reakci,“ řekl Právu generální tajemník sdružení Česmad Bohemia Martin Špryňar.

S rozvojem české ekonomiky se přitom počet nákladních aut na silnicích neustále zvyšuje. Do mýtného systému je zaregistrováno už 330 tisíc kamiónů. Dalších až 150 tisíc náklaďáků k tomu přibude v příštím roce, až se mýtná povinnost v ČR rozšíří na všechna nákladní vozidla o hmotnosti nad 3,5 tuny.

Jen kurz nestačí

Dříve mohly dopravní firmy řidiče získávat z absolventů základní vojenské služby, kteří se v jejím průběhu naučili zvládat těžké automobily. Po zrušení základní vojenské služby ale už mladí lidé nemají kde nabrat potřebné zkušenosti a pouhý kurz v autoškole či krátkodobé školení na to nestačí.

„Ministerstvo školství je v rukou zelených. Pokud by nám umožnilo, aby takový speciální učební obor vznikl, byl by to větší příspěvek k bezpečnosti provozu než rozšíření zákazu jízd pro kamióny, o nějž zelení usilují,“ prohlásil Špryňar.
Stávají se pak i takové případy, jako byla letos v červenci hromadná havárie na dálnici D 1 na Vysočině, kterou zavinil řidič, jenž řídil kamión s podkolenní protézou na pravé noze a užíval opiáty. Navíc neměl řidičský průkaz, a přesto ho zaměstnala jedna z pražských dopravních firem.

„Na rozdíl od loňska, kdy byla situace se získáváním řidičů kamiónů katastrofální, dnes je už výrazně lepší. Souvisí to s poklesem ekonomiky v celé Evropě, což přináší nižší poptávku po dopravě,“ řekl Právu generální ředitel největší přepravní společnosti na jihu Čech Jihotrans, a. s., Robert Krigar. Dodal, že firma si během uplynulých let vytvořila vlastní mechanismy, jak řidiče vybírat. „ Máme vlastního lékaře, který prověřuje zdravotní stav uchazeče, a samozřejmě každý z možných našich řidičů se musí podrobit i psychotestům,“ dodal Krigar.

V příhraničí lákadlem cizí firmy

Nedostatek dobrých řidičů pro nákladní autodopravu je podle Dominika Chrásteckého ze severomoravské firmy Valatrans ovlivněn i tím, že řidiči nejsou placeni tak dobře, jak by si to náročnost tohoto povolání zasluhovala. Zvlášť složitá je údajně situace dopravních firem v příhraničí.

Podle dopravce Vítězslava Luckého z Břeclavi, jehož firma se nevyhýbá ani zakázkám na Balkán, množství zkušených řidičů jezdí u zahraničních dopravců za platy, které jim doma jen stěží mohou nabídnout. „Ti, co absolvovali kurzy řidičů ještě na vojně, jsou pryč. Je třeba si uvědomit, že každý řidič, to je investice nejméně za třicet tisíc korun. A když odejde, odchází s ním i know-how. Dobrý dopravce na to myslí, špatný je rád, že aspoň chvíli někdo jezdil,“ uvedl Lucký

Na vině riskantní jízda a únava za volantem

Podle policejní statistiky při nehodách zaviněných řidiči nákladních automobilů zahynulo za letošních prvních sedm měsíců v ČR 53 lidí. Je to sice o 24 méně než za stejné loňské období, mnoho úmrtí je ale zbytečných.

Vždyť nejčastějšími příčinami těchto smrtelných nehod i u nákladních vozidel zůstávají nesprávný způsob jízdy, nedání přednosti, nepřiměřená rychlost a riskantní předjíždění. A právě toho se zkušení profesionální řidiči dokážou většinou vyvarovat.

I pro lidi s dlouhou praxí v řízení kamiónů ovšem bývá nemalým problémem přístup jejich zaměstnavatelů. Dopravní firmy je nezřídka nutí, aby zboží přepravili co nejrychleji i za cenu nedodržování povinných přestávek k jízdě a podvádění s tafografy.