Hlavní obsah

Za hmotnou nouzí stojí často alkohol či nemoc

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Alkohol, drogy, hraní automatů, nešťastné události jako nemoc, rozvod či úmrtí v rodině či neochota pracovat tvoří podle většiny Čechů hlavní důvody toho, proč se občané dostávají do hmotné nouze. Za příčinu situace, kdy se člověk dostane do hmotné nouze, tak většina Čechů nepovažuje „poměry“, jako je například špatná hospodářská situace, ale ani příslušnost k tzv. znevýhodněným menšinám. Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Foto: Novinky

Článek

Za jedinou výraznou neosobní, tedy vnější příčinu, kdy člověk může upadnout do potíží a následné nouze, patří nezaviněná nezaměstnanost. Tedy ztráta místa, které postihne i dobré, spolehlivé, ale například starší pracovníky, kteří jsou propuštěni, nebo zkrachuje firma, která je roky bez problémů zaměstnávala.

Podle psychologů je to logické. Česko od roku 1990 prakticky nezažilo hluboké ekonomické problémy, s jakými se museli vypořádat například Poláci a které postihly prakticky všechny vrstvy polské společnosti.

Češi si práce váží

Zejména v posledních dvou letech zaměstnanci, kteří nemají problémy s pracovní kázní, výkonem či alkoholem a patří k tzv. znevýhodněným skupinám, ji i za pomoci různých nevládních organizací snáze seženou. A naopak, podle 85 procent dotázaných Čechů závislost na alkoholu, hracích automatech atd. stojí jednoznačně za příčinou hmotné nouze.

Češi si váží stability, a to nejen v rodinném, ale i v pracovním životě. Pro naprostou většinu Čechů (93 procent) má podle průzkumu CVVM ve sféře jejich pracovního života největší význam jistota zaměstnání. Překvapivě finanční efekt z práce stojí na pomyslném žebříčku až na třetím místě. Na 92 procent Čechů totiž preferuje, aby je práce, kterou vykonávají, také bavila.

Češi rovněž oceňují a považují za důležité, aby vykonávaná práce měla význam pro společnost či aby si jí ostatní spoluobčané vážili. Velmi vysokou hodnotu v pracovním životě má podle průzkumu CVVM také možnost samostatné práce.

Jisté zaměstnání preferují především lidé ve věku 30–44 let. I to má podle psychologů jasný dlouhodobý důvod. Většina populace nezažila období dramatické masové nezaměstnanosti. Práci dlouho hledají především lidé starší, kteří jsou současně bez vyššího vzdělání. Zájem na dlouhodobé, stabilní práci, tedy na jistotě zaměstnání, se však stále častěji dostává do rozporu se záměry zaměstnavatelů a koneckonců i podmínkami na trhu práce.

Zaměstnavatelé mají jiný názor

Zaměstnavatelé preferují možnost volného přijímání a propouštění zaměstnanců, možnosti krátkodobých pracovních poměrů, pružného přesouvání místa práce nejen v rámci republiky, ale i v rámci Evropy. Zaměstnavatelé poukazují na to, že Česko hraje v Evropě prim v počtu trvalých pracovních poměrů.

Podle sociologů změny na trhu práce a zvyšující se konkurenční tlak ze strany asijských ekonomik současně vytváří napětí mezi jistotami, tradičním chováním a očekáváním lidí a ekonomickými potřebami. Vývoj na trhu práce s potřebou krátkodobých pracovních úvazků, neustálé migrace za vhodnou prací podrývá základy tradiční rodiny a klasického modelu rodinného života, ale i možností mít děti.

Žít ve spokojené rodině podle jiného průzkumu CVVM přitom patří mezi nejdůležitější životní hodnoty Čechů. Spokojená rodina však zatím podle většiny Čechů nepředstavuje model víkendové rodiny, kdy se otec a manžel vrací z cest za prací domů na jedinou sobotní noc, aby v neděli večer opět odjížděl desítky či stovky kilometrů za svým zaměstnáním.

Reklama

Výběr článků

Načítám