Článek
Leckoho napadne, zda by nebylo lepší vzít své peníze z akciového podílového fondu a uložit je třeba do banky. Odborníci se však na takovýto postup dvakrát netváří. Prodávat na trhu v depresi považují spíše za chybu.
„Investor, který nechce sledovat trhy denně a věnovat se spekulacím, by měl vždy hledět na dlouhodobý horizont. Investice do akciových či balancovaných fondů vyžadují minimálně tři až pět let,“ sdělila Právu manažerka investičních a vkladových produktů Citibank Alexandra Talířová.
Pokud totiž člověk pracuje s delším investičním horizontem, neměly by jej poklesy tolik rozhodit. Čas od času prostě trh kolísá, ale dlouhodobě vždy posiluje. „Burzovní statistiky ukazují, že trhy přibližně 2/3 času rostou a 1/3 klesají,“ řekl Právu ředitel prodeje fondů ING Investment Management Miloš Filip.
Sledovat, v jaké fázi se akcie nachází a odhadovat, kdy přijde růst, je přitom poměrně složité. „Takzvaně časovat trh je prakticky nemožné,“ uvedl ke krátkodobým spekulacím Filip. A radí přenechat tuto hru pouze profesionálům.
I laici mohou vydělat
Zajímat se o fázi trhu přesto mohou i laici, kteří chtějí nakupovat. Aby koupili pokud možno co nejlevněji. Kdo zainvestováno má, už tolik viset na burzovních výsledcích nemusí. Řada statistik a výzkumů totiž v minulosti ukázala, že ti, kteří nakoupili akciové fondy a třeba za deset let z nich vystoupili, realizovali téměř totožné zisky jako ti, kteří se svými podíly aktivně obchodovali podle vývoje trhu.
A když už člověk chce být aktivní, neměl by podléhat momentálním náladám. „Jednou z největších chyb, které se dopouštějí laici na kapitálovém trhu, je zbrklé prodávání na trhu v korekci a pak překotné nakupování, když ceny naopak stoupají. Hlavní rada v současné době tedy zní: nezačít panikařit,“ zdůraznila Talířová.
Je to krize, nebo ne?
Co když ale trh míří k dlouhodobější krizi a není tedy důvod na něm zůstávat? Přestože špatné zprávy se stále objevují a hovoří se o možné recesi celé americké ekonomiky, většina odborníků věří, že se růst může vrátit ještě letos.
Na konci loňského roku se například objevily optimistické předpovědi, které se opíraly o zajímavý fakt. Ještě nikdy se nestalo, aby akciový trh klesal ve třetím roce amerického prezidentského období.
A ten je právě teď. Navíc americká centrální banka výrazně snižuje úrokové sazby. V posledních třiceti letech se tak stalo čtrnáctkrát, přičemž ve dvanácti případech následoval růst akcií. Navíc se stále očekává růst evropských ekonomik. „Tyto předpoklady v podstatě trvají. Akcie prostě rostou, jak roste síla světové ekonomiky. Tuto sílu hypotéční krize neohrozí, nicméně může oddálit začátek nového růstu,“ uvedl Filip s tím, že v prvním čtvrtletí se tohoto startu už asi nedočkáme.
Po poklesu přijde růst
Proč se tedy topí v depresi i jiné než americké burzy? Protože všechny akciové trhy jsou propojené. Řekněme, že někdo svěří milion dolarů do správy nějakému manažerovi. A určí, že 50 % má být investováno v Americe, 30 % v Evropě a 20 % v Asii. Jestliže začne klesat cena amerických akcií, klesne také jejich váha v portfoliu. A manažer musí začít prodávat evropské a asijské akcie, aby nastavený poměr zůstal zachován.
Takto to funguje u řady manažerů a fondů, proto když klesá největší světový trh - americký, klesá i zbytek světa. Alespoň po určitou dobu. Jinak jsou totiž podle řady analýz vyhlídky Evropy a Asie docela dobré. Vyplývá to například z jedné z aktualizovaných studií finanční skupiny Citi. Podle ní mohou letos poklesnout výnosy v tzv. mladých ekonomikách maximálně o pětinu, a to jen v případě toho úplně nejhoršího scénáře. Pokud to bude méně, mohou se dokonce akcie ukázat jako podhodnocené.
Celosvětově pak podle studie Outlook 2008 od skupiny Citi platí: „Vždy, když americká ekonomika vstoupila do stádia recese, klesaly akcie na světových trzích. Jakmile se však krize přehoupla do druhé poloviny, akcie začaly růst.“ A studie také cosi naznačuje jednou z položených otázek: „Nastane tento okamžik v polovině roku 2008?“