„Mezi nové komunikace, v jejichž výstavbě lze očekávat výrazný posun kupředu, skutečně patří i Pražský okruh. V roce 2010 na něm mají být dokončeny úseky od dálnice D 1 přes Jesenici do Vestce (8,8 kilometru), Vestec–Lahovice (8,3 km) a Lahovice–Slivenec (6 km),“ sdělila tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Martina Vápeníková.

Průjezdná pak bude téměř celá jižní část okruhu. Tedy oblast, kde je dnes hustota silniční sítě minimální a dopravní situace nejhorší. Umožní to odvést mimo Prahu těžké nákladní automobily, která po dálnici D1 směřují na Plzeň či Brno.

Do Prahy denně až 300 tisíc vozidel

„Do Prahy denně zvenčí přijíždí až 300 tisíc aut. Obchvat je proto nesmírně důležitou stavbou, která vyřeší problém nejkomplikovanější pražské komunikace – Jižní spojky,“ řekl už dříve Právu pražský primátor Pavel Bém (ODS), jenž je členem výkonné rady Sdružení pro výstavbu pražského silničního okruhu.

Ještě dlouho ovšem potrvá, než bude hotov celý okruh. Předchozí ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) přitom sliboval, že se tak stane již v roce 2010. „Věřím, že přes potíže, které přípravu výstavby zbývajících úseků provázejí, začne celý okruh sloužit motoristům do konce roku 2015,“ uvedl po páteční valné hromadě sdružení jeho předseda, poslanec Karel Šplíchal (ČSSD).

Nejvíce se zpozdí stavba 13,7 km dlouhého úseku Březiněves–Satalice v severní části obchvatu. Ohroženy jsou ale také úseky Ruzyně–Suchdol a Suchdol–Březiněves, k nimž mají výhrady ministerstvo životního prostředí a místní samosprávy. Definitivní podobu okruhu přitom už koncem roku 2006 stanovil nový územní plán Prahy a Středočeského kraje.

Projekt starý již sedm desetiletí

Jestliže se všechny spory podaří rychle ukončit a nezadrhne se financování, dostane Praha v roce 2015 konečně okruh, o jehož vybudování se začalo uvažovat již koncem třicátých let minulého století.

Po 45 letech příprav bylo vůbec prvních 7,2 kilometru okruhu zprovozněno v roce 1983 mezi Slivencem a Třebonicemi. O rok později přibyl úsek Satalice–Běchovice (3,2 km), a v roce 1999 Třebonice–Řepy (3,3 km). V roce 2001 stavbaři předali do užívání zatím poslední dokončený úsek z Řep do Ruzyně (2,5 km).

Na dokončení okruhu bude ještě potřeba vynaložit kolem 85 miliard korun. Financování má být zajištěno penězi ze Státního fondu dopravní infrastruktury, desetimiliardovou půjčkou od Evropské investiční banky a příspěvky z fondů EU. Finančně nejnáročnější bude výstavba šestnácti kilometrů okruhu mezi Ruzyní, Suchdolem a Březiněvsí. Ta si vyžádá 28 miliard korun. Nemalou část z toho spolkne přemostění Vltavy u sedleckých skal třípatrovým mostem.