Eurokmisaři chtějí například vědět, proč v některých zemích banky nepožadují za vedení účtu nic, zatímco jinde si klidně účtují až osmdesát eur, tedy 2000 korun. Za výši poplatků už byly kritizovány i banky v Česku, zatím se toho ale v tomto směru mnoho nezlepšilo. Nyní tak chce Unie zahájit v této věci řízení.

Dosavadní zkoumání ukazují velké rozdíly v cenách elektroniky i běžného zboží, jako jsou mléčné výrobky, těstoviny, chleba nebo benzin.

Kontrola tarifů i potravin
Další konkrétní položkou na seznamu EK jsou poplatky za pevné telefonní linky: například ve dvou tak podobných zemích, jako je Belgie a Nizozemsko, se liší o dvacet procent. Brusel žádá také vysvětlení, proč jsou ceny elektřiny v Itálii  2x vyšší než v Řecku nebo ve Finsku.


Bruselští úředníci samozřejmě vědí, že ceny se často liší kvůli různé výši daní a dalších poplatků. Nemají problém s tím, že Irové platí vysoké odvody na alkohol, a pivo či vino jsou tak u nich nejdražší v Unii. Respektují i fakt, ze Londýn používá daně jako zbraň proti kouřeni, takže za tabák se platí nejvíce v Británii.

Kriticky ale upozorňují na třicetiprocentní rozdíl v ceně fotoaparátů či trojnásobný rozdíl v ceně chleba mezi členskými státy EU. To je totiž podle Komise je v naprostém rozporu s myšlenkou jednotného trhu, který v Unii funguje od roku 1992.


Monitoring bude
prý pravidelný
Zjišťování neúměrných cenových rozdílů je součástí akce Consumer MarketWatch (CMW) čili Spotřebitelova tržní hlídka. Jejím smyslem je sledovat ceny, spokojenost zákazníků, jejich stížnosti a bezpečnost zboží.

Do pěti let by měli zákazníci díky CMW dostávat informace o cenách 500 druhu zboží, které se budou aktualizovat. Tak budou moci zákazníci ze všech 27 zemi EU porovnávat třeba i cenu vstupenky do kina, za energii či za vedení bankovních účtů.

Unie tím chce tlačit  na prodejce a povzbudit spotřebitele, aby více prosazovali svá práva. Komisařka pro ochranu spotřebitele Meglena Kuneva ale ujistila, že Brusel nemíní zasahovat do tvorby cen.