Peníze na nejpoužívanějších běžných účtech nejsou tradičně zhodnocovány prakticky vůbec, navíc klientům mizí z jejich kont stokoruny vinou bankovních poplatků. Ty jsou u nás v případě základních bankovních služeb jedny z nejvyšších na světě.

Například GE Money Bank zvýšila minulý týden úročení termínovaných vkladů až na 3,7 procenta. Na takový výnos ovšem dosáhne pouze klient, který bance svěří minimálně jeden milión korun na tři roky. V případě 100 000 korun na tři roky činí úrok 3,65 procenta ročně a 2,90 procenta v případě uložení peněz na jeden rok.

Podílové fondy: větší zhodnocení i riziko

Další velké banky jako Česká spořitelna nebo Komerční banka zatím do současného konkurenčního boje v oblasti spořicích a termínovaných účtů příliš nevstupují, sazby u vkladů výrazněji měnily naposledy na podzim.

„Spořící účet doporučujeme spíše ke krátkodobému spoření, k vytvoření finanční rezervy, termínovaný vklad naopak představuje vhodnou alternativu zhodnocování peněz pro velmi konzervativní klienty,“ sdělil již dříve Právu Pavel Kratochvíl, který je v ČSOB odpovědný za spoření a investice.

Výrazněji mohou lidé své peníze zhodnotit například prostřednictvím otevřených podílových fondů.

Rubem možnosti zhodnocení nad úroveň inflace je ovšem větší riziko, že investice do podílových fondů může ztratit na hodnotě a vkladatel tak může o část vložených peněz přijít.

Rostou i úrokové sazby ČNB:
Důvodem zvyšování úroků na straně vkladů je nejen růst úrokových sazeb České národní banky, ale i rostoucí konkurence v těchto službách mezi komerčními bankami.
Kvůli zvyšování sazeb ČNB ovšem současně zdražují půjčky. Úpravy sazebníků na straně úvěrů jsou přitom v posledních letech výraznější než u depozit. Třeba u průměrných hypoték s pětiletou fixací úroku stoupla roční splátka od léta 2005 již o zhruba 20 tisíc korun.