Na druhou stranu někteří analytici vidí v rozdílné úrovni ekonomické úrovně příležitost pro ČR. Česko se bude muset po přijetí eura opírat o zásadní strukturální změny své ekonomiky a nebude moci spoléhat pouze například na posilování české koruny a další vnější faktory.

Hrozí 4procentní inflace

Ekonomové včetně některých členů současné bankovní rady upozorňují, že předčasné přijetí eura zvýší v ČR inflaci, a to až o čtyři procenta. ČR by tak nemusela již plnit inflační maastrichtské kritérium. "Předčasné zavedení eura může vést ke skokovému růstu inflace. Česká ekonomika již přes dva roky těží z výhody nižších úrokových sazeb, než jaké jsou v Eurozóně, což nám pomáhá udržet relativně vysoké tempo růstu HDP," upozornil šéf Liberálního institutu Miroslav Ševčík.

Naopak exportéři, obchodníci a někteří analytici vidí jako důsledek rychlého zavedení eura stabilizaci ekonomiky a pojistku proti ekonomickým výkyvům a ztrátám na tržbách způsobeným pohyby kurzu koruny. "Potřebujeme euro proti potenciálním výkyvům globálních trhů," uvedl například ředitel Českého institutu aplikované ekonomie Jan Mládek.

Průměrný důchod by byl 300 eur

Česko se přijetím eura ovšem podle ekonomů připraví o významný nástroj hospodářské politiky; tím je kurz koruny, který v posledních dnech překonává rekordy. "Na předčasné zavedení eura by doplatily především sociálně slabší domácnosti," upozornil Ševčík. Kvůli předčasnému zafixování kurzu koruny by nemohlo její posilování podle něj pomoci k zvyšování průměrných starobních důchodů a průměrné nominální mzdy.

"Například zafixování kurzu v současné době by v přepočtu na eura znamenalo průměrný důchod necelých 300 eur a průměrnou mzdu zhruba 740 eur," dodal Ševčík.

Po opuštění koruny bude muset být podle ekonoma Tomáše Ježka přizpůsobování se změnám již jen reálné. Zaměstnanci se podle něj budou muset za prací stěhovat, příliš drahé české zboží povede u výrobců ke snižování nákladů a hledání, co jiného by mohli nabídnout.

Nesladěný ekonomický cyklus

"Jenomže právě takovéto reálné změny jsou tím skutečným zdrojem bohatství. Ostatně už evangelista Matouš věděl, že máme vcházet úzkou branou a že široká a pohodlná cesta vede do pekel," dodal.

Jenže podle řady dalších ekonomů nemá ČR navíc sladěn ekonomický cyklus se zeměmi, které eurem platí. Nesladěnost hospodářských cyklů vytváří pak problémy s účinky měnové politiky, o kterou by se přijetím eura ČR rovněž připravila. Proti zemím s nižším ekonomickým růstem a nižší inflací stojí země s vyšším růstem a rychleji rostoucím indexem spotřebitelských cen. Jde o slabší státy jako Řecko, Portugalsko a Španělsko, které dohánějí své vyspělejší kolegy.

"Zavedení eura by samozřejmě neznamenalo zhroucení českého hospodářství, ale nevím, proč bychom se měli vzdávat možnosti reagovat pružně pomocí měnové politiky na různé externí vlivy, případně šoky. Pokud bude eurozóna trvat i po roce 2017, bylo by lepší do ní vstoupit až reálná konvergence v ČR postoupí dále," uzavřel Ševčík.

Maastrichtská kritéria:
inflace - odchylka od průměru nejvýše 3 členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta
veřejné finance - schodek veřejných financí maximálně 3 procenta HDP
- celkové zadlužení veřejných institucí maximálně 60 procent HDP
měnový kurz - udržování kurzu měny ve stanoveném fluktuačním pásmu alespoň 2 roky
úrokové sazby - průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí překročit průměr úrokových sazeb nejvýše 3 členských zemí, které mají nejnižší inflaci