Podle výzkumu CVVM například možnost získání bytu v ČR považují za velmi dobrou pouze dvě procenta dotázaných, za poměrně špatnou ji má 43 procent a velmi špatnou 31 procent respondentů.

Zabezpečení ve stáří považuje za velmi dobré pouhé jedno procento dotázaných, za poměrně špatné či velmi špatné pak celkem 71 procent dotázaných. Podle sociologů je to přirozená reakce lidí na současnou situaci, kterou politici ještě svými záměry a počiny posilují.

Jaký bude nakonec v Česku fungovat penzijní systém, není totiž stále jasné. Důchodci, a to nejen současní, ale i ti potenciální, jsou znepokojeni tím, že se o důchodech hovoří jako o ekonomickém problému a mediálně se široce přetřásá otázka, kdy dojdou peníze v penzijním systému.

Obdobné je to u bytů. Ceny nových i starých bytů šplhají nahoru, milión korun už nejsou pro získání bytu žádné peníze. Hypotéku na bydlení nemohou získat všichni. O nájemním bydlení raději nikdo ze strachu z majitelů domů a jejich požadavků a představ na výši nájemného příliš neuvažuje. Pokračuje ale privatizace městských a státních bytů a domů.

O kolik se zvednou ceny?

Příští rok výrazně poskočí nahoru nájemné. Cenově dostupné nájemní byty na slušné úrovni téměř nikdo nestaví, protože na tom nelze tak vydělat. Byt za šest až osm miliónů si současně nikdo z "normálních", lidí žijících ze zaměstnaneckých platů, nepořídí. Hypotéka je alespoň podle reklam záležitostí především pro mladé. Když nedávno jedna pražská městská část vyhlásila nabídku na pronájem obecního bytu, vyhrál cizinec, který nabídl miliónovou sumu. Čeští zájemci se svými desítkami či statisíci korun za první nájem neměli šanci nájemní smlouvu získat.

Největší investice občana ČR
pořízení bytu průměrný náklad 4 milióny Kč
narození a výchova dítěte průměrný náklad 1,6 až 2 milióny Kč
spoření na penzi optimální je spoření aspoň 24 tisíc Kč ročně zahájené rok od ukončení střední či vysoké školy

Velkou neznámou jsou pro občany i dopady reformy veřejných financí na jejich peněženky. Podle zářijové analýzy Českomoravské komory odborových svazů reforma zvýší ceny veřejné dopravy, vodného, stočného, tepla, energií, zavede poplatky ve zdravotnictví. I odbory věří, že konkurence alespoň částečně udrží na přijatelné úrovni ceny potravin. Nezávislí analytici hovoří zhruba o 700 korunách, o které se v průměru měsíčně zvýší výdaje domácností, někteří ekonomové uvažují o částkách vyšších.

Pořídit si dítě je drahý špás

I když samozřejmě ztráta zaměstnání je pro Čechy stále velmi vážným ekonomickým, sociálním i životním problémem, ve výzkumech nezaujímá první místo. Podle expertů k tomu přispívá i fakt, že země zažívá ekonomicky jedno ze svých nejúspěšnějších období, kdy nezaměstnanost klesá a firmy spíše pracovníky hledají, v některých oborech dokonce už i přeplácejí. Jiná situace by byla, kdyby průzkumy probíhaly za období ekonomické recese.

Vážný ekonomický i sociální problém je ale v současné době pro mladá manželství založení rodiny. I když vývoj porodnosti v posledním roce tomu neodpovídá - dětí se totiž rodí nejvíce od roku 1994, demografové jsou ve svých soudech opatrní a poukazují na fakt, že se více děti rodí populačně nejsilnějším ročníkům. Mít dítě znamená podle odhadu expertů, že rodina musí počítat s tím, že náklady na jedno dítě od narození do dosažení jeho plnoletosti a soběstačnosti představuje pro rodinu zhruba dvoumiliónový výdaj.