I tak ale rumunští a bulharští zaměstnanci tvoří jen 2,5 procenta z více než 209 300 legálně zaměstnaných cizinců v Česku. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo práce.

Na konci června pracovalo v Česku 3239 Bulharů a 2126 Rumunů. Do konce loňska potřebovali bulharští a rumunští zájemci o práci v ČR pracovní povolení, od ledna se jako občané EU mohou ucházet o místo za stejných podmínek jako Češi.

Na konci roku 2004 mělo pracovní povolení 1651 lidí z Bulharska a 590 z Rumunska. O rok později to bylo 1732 Bulharů a 929 Rumunů. Loni na konci prosince působilo v ČR 1240 pracovníků z Rumunska a 1953 z Bulharska.

Nárůst počtu zaměstnanců z Rumunska a Bulharska hlásí většina úřadů práce v regionech. Například na Pardubicku se přiliv Bulharů až ztrojnásobil, v Karlovarském a Olomouckém kraji se mírně zvýšil, ale třeba na Mostecku, v Libereckém a Středočeském kraji se vstup obou zemí do EU na zaměstnanosti výrazně neprojevil.

Cizinci většinou řeší nedostatek pracovních sil na místech, na která firmy nemohou najít české zájemce. "Většinou pracují jako svářeči, brusiči kovů, slévárenští dělníci, řidiči nákladních vozidel, zedníci a pomocní dělníci na stavbách," shrnul možnosti uplatnění Bulharů a Rumunů analytik olomouckého úřadu práce Jaroslav Mikašník.

Horníci, svářeči, skláři...

Ale například v Dole ČSM na Karvinsku fárá od roku 1998 patnáct bulharských horníků. Několik dělníků z Rumunska je zaměstnáno také ve sklárně Moser Karlovy Vary. I tato firma tím řeší trvalý nedostatek kvalifikovaných sklářů.

"V Rumunsku si je vybíráme sami, pracují u nás už delší čas a patří k lepšímu průměru," uvedl ředitel Antonín Vlk. Bulhary si chválí například jablonecká společnost Lucas Autobrzdy. "Někteří jsou tu už 12 let a máme s nimi jen ty nejlepší zkušenosti," řekl personální ředitel společnosti Vladimír Zákoucký.

Zájem o kvalifikované svářeče z Rumunska a Bulharska má rozvíjející se strojírenská společnost ZVU Potez z Hradce Králové, která tyto dělníky nemůže v Česku sehnat. "Zatím u nás sváří 18 Rumunů a jeden Bulhar. Asi třetina jich přišla po 1. lednu," řekl vedoucí personálního odboru Jiří Paclík. Firma podle něj bude nyní sama prostřednictvím spolupracujících firem v obou zemích svářeče hledat. "Ne všichni však mají zájem pracovat v Česku, když jim je otevřena celá EU. Ne všichni zájemci také mají patřičné náročné svářečské zkoušky," řekl Paclík.

Počet pracovníků z Bulharska a Rumunska v ČR
Měsíc a rok Bulharsko Rumunsko
červen 2007 3239 2126
květen 2007 2929 1986
duben 2007 2788 1781
březen 2007 2441 1734
únor 2007 2124 1569
leden 2007 1871 1305
prosinec 2006 1953 1240
červen 2006 1739 1005
prosinec 2005 1732 929
červen 2005 1691 742
prosinec 2004 1651 590
Zdroj: ministerstvo práce

Na Českobudějovicku pracovalo loni koncem roku osm Bulharů, nyní jich zaměstnavatelé hlásí 45. Jeden z největších dopravců v Česku, ČSAD Jihotrans, přijal 26 Bulharů na řízení kamionů. Důvodem byl nedostatek českých řidičů. Firma ale musela najmout manažera, který hovoří bulharsky a je prostředníkem při komunikaci s nadřízenými. Celkem by firma chtěla zaměstnat mezi 50 a 60 řidiči z Bulharska.

Na Bulharsko se chystá zaměřit pelhřimovský strojírenský podnik Agrostroj. "Určitý pokus jsme udělali, ale kvalifikační úroveň tam byla hodně nízká," řekl personální ředitel Zdeněk Pavlovský. Tamní zájemci podle něj neznají nové výrobní technologie a podnik by je musel rekvalifikovat. Podotkl, že na Bulharsko se podnik zaměří poté, až nenajde Slováky a Ukrajince.

Na Pardubicku již zaznamenali ztrátu zájmu Slováků a Poláků o určité práce, což jim pomáhají řešit právě Bulhaři. Za letošní půlrok se jejich počet na Pardubicku ztrojnásobil na 600 a působí asi v 50 firmách. Hlavně je najímají společnosti z průmyslových zón, například ve Foxconnu jich pracuje asi 150.

Také středočeské firmy se nyní potýkají s nedostatkem pracovníků a o cizince by stály. Volná místa jsou například v průmyslových zónách v okrese Praha-západ.