Vyplývá z průzkumu provedeného agenturou Green Marketing. Ta upozorňuje, že podíl biopotravin se na celkové spotřebě v Česku podílely sice stále jen zlomkem - v roce 2006 tvořily pouhých 0,35 procenta z celkové spotřeby potravin -, je to ale zdaleka nejvíce ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi.

Český trh s biopotravinami má přitom podle odborníků opravdový rozmach teprve před sebou. V dalších pěti letech lze podle Tomáše Václavíka z Green marketingu očekávat růst o 30 až 40 procent.

Supermarkety vycítily šanci

Nejvíce biopotravin (67 procent) nakoupí čeští spotřebitelé v supermarketech, hypermarketech a lékárnách. Zhruba třetina pro  ně míří do prodejen zdravé výživy a biopotravin, pouhá dvě procenta si pro ně jezdí přímo k prameni, tedy na farmy či tržiště.

"Výrazný nárůst prodejů v loňském roce byl způsoben především zvýšenou nabídkou biopotravin v maloobchodních řetězcích. Zejména supermarkety Billa a Delvita a hypermarkety InterSpar rozšířily svoji nabídku o čerstvé ovoce a zeleninu, mléčné výrobky a pečivo," uvádí agentura.

Spotřeba vázne na ceně

Ačkoli ve spotřebě biopotravin postkomunistickým zemím kralujeme, na západ od našich hranic jsou daleko běžnější součástí jídelníčku. "Ve srovnání s Rakouskem dosahuje spotřeba na obyvatele a rok v Česku jen 3,6 % tamní spotřeby," upozornil Václavík.

Jedním z důvodů je skutečnost, že při nákupu biopotravin je třeba sáhnout hlouběji do kapsy. Cenové rozdíly se velmi liší podle jednotlivých výrobků, mohou ale činit i stovky procent. Podle odborníků je to způsobeno náročnějším způsobem bioprodukce a zpracování s velkým podílem ruční práce. Roli hrají i vyšší náklady na balení a distribuci malých šarží.

Největší podíl biopotravin na spotřebě potravin má Rakousko (5,7 %) a Švýcarsko (4,5 %). Švýcaři mají také největší spotřebu biopotravin na obyvatele a rok (103 eur), uvedla agentura.