Hlavní obsah
Jarmila Vilčáková je součástí týmu, který vyvíjí nový typ stínících materiálů. Foto: Univerzita Tomáše Bati

Zlínští vědci vyvíjejí materiál proti elektromagnetickému záření

Skupinka vědců zlínské univerzity se snaží přijít na to, jak lépe chránit lidi a další živé organismy nebo citlivé přístroje před účinky škodlivého elektromagnetického záření. Odpověď nacházejí výzkumní pracovníci Centra polymerních systémů v použití účinnějších stínicích materiálů.

Jarmila Vilčáková je součástí týmu, který vyvíjí nový typ stínících materiálů. Foto: Univerzita Tomáše Bati
Zlínští vědci vyvíjejí materiál proti elektromagnetickému záření

Raghvendra Yadav, Jarmila Vilčáková a Ivo Kuřitka pracují v týmu Natalie Kazancevové na vývoji ohebného nanokompozitu, který by se mohl uplatnit právě jako efektivní stínicí materiál v nejrůznějších zařízeních.

„Elektromagnetické záření je přítomné všude kolem nás. Přitom může zatěžovat živé organismy, například ovlivňovat funkce mozku. Také může negativně působit na funkci citlivých přístrojů. V minulosti fungovala většina zařízení na mikrovlnné frekvenci 2,45 GHz. Ta je dnes už natolik obsazena, že se musí využívat i jiné frekvenční oblasti,“ vysvětlila Vilčáíková.

„Celkový výkon záření, kterému jsme díky tomu vystaveni, stále roste. Proto zkoumáme a vyvíjíme stínicí feritové materiály, které budou účinné v příslušných technických radiových a mikrovlnných frekvenčních pásmech,“ dodala na vysvětlenou.

Stínicí materiály dělí odborníci na dva typy. Ty, které elektromagnetickou vlnu odrazí, ale ta se prostředím šíří dál, nebo ty, které vlnu absorbují, čímž ji zlikvidují a přemění na zbytkové teplo.

Lehký a ohebný

„Zároveň se snažíme pracovat na tom, aby byl materiál lehký, ohebný a snadno zpracovatelný. Tuto podmínku snadno splňují kompozity. Absorpčních schopností se u nich dosahuje přidáním magnetických prášků jako plniva do polymerní matrice,“ poznamenal Kuřitka.

Technologie absorbující záření se využívají například u počítačových tomografů, magnetických rezonancí a dalších lékařských přístrojů, kde chrání jednak citlivou elektroniku zařízení před vnějším rušením, jednak zároveň i obsluhu, která je mimo vyšetřovací místnost.

„Také v letectví a kosmonautice je nutné chránit citlivou elektroniku před vnějšími elektromagnetickými pulsy, kde každá porucha může mít katastrofální následky,“ doplnil Kuřitka.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků