Hlavní obsah

Život "na vejminku" má opět získat právní status

Právo, Josef Koukal

Po téměř půl století by v Česku mohli lidé oficiálně opět mít status výměnkáře. Počítá s tím novela občanského zákoníku. Zřejmě tak přibude starých lidí, kteří budou místo v ústavech dožívat v péči příbuzných u sebe doma. Výměnkář se přitom může zbavit některých svých starostí tím, že vlastní dům či byt převede na své děti. Zároveň ale bude mít jistotu, že neskončí na ulici a bude o něj až do smrti postaráno.

Článek

Se změnou počítá návrh nového občanského zákoníku, který bude v následujících týdnech projednávat vláda. Podle něj by výměnkář nepřišel o ochranu ani v případě, že dům, v němž žije, majitel prodá nebo ho vezme velká voda. Podle návrhu by mu majitel musel na vlastní náklady opatřit vhodné náhradní bydlení.

„Staří rodiče přenechají dům mladým a vymíní si právo doživotního bydlení plus nějaké úsluhy,“ popisuje nejběžnější příklad autor návrhu občanského zákoníku Karel Eliáš z Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. „Podle předlohy si mohou výměnek ujednat buď normální smlouvou, která zavazuje strany mezi sebou, nebo jako reálné břemeno, které vázne přímo na nemovité věci,“ vysvětluje právník.

Pro výměnkáře by byla výhodnější druhá varianta, protože by se pro něj nic nezměnilo ani v případě, že by dům koupil další člověk.

Nový majitel by musel výměnek, který by byl zapsaný v katastru nemovitostí, převzít a závazky z něj plynoucí plnit.

Odstoupit od smlouvy by už nemohl

Na druhou stranu výměnkář by neměl možnost po převedení nemovitosti dodatečně odstoupit od smlouvy, ani když by noví majitelé své nové povinnosti vůči němu nevykonávali. Pokud se tedy noví majitelé rozhodnou znepříjemňovat výměnkáři život, jako v povídce Vítězslava Hálka Na vejminku nebo ve filmu Na samotě u lesa, kde chalupář Kokeš schválně ucpává výměnkářům komín a kope jámu před vchodem do domu, nezbude původním majitelům než se obrátit na soud.

Místo výměnku peníze

Současný občanský zákoník výměnek nezná, obdobná práva si lze nyní vymínit pouze v podobě věcného břemene. „Smyslem ustanovení je nabídka větší volnosti pravidel pro zřízení výměnku. Ustanovení o věcných břemenech v současném občanském zákoníku je příliš obecné a nepostihuje všechna specifika,“ uvádí mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Steinerová.

Zákon podle Eliáše řeší řadu situací, s nimiž běžné smlouvy či věcná břemena nepočítají. „Ať už jde o povinnost náhrady výměnku v případě zničení stavby nebo možnost změnit původně vymíněné úsluhy na finanční náhradu pokud se změní situace a výměnkář musí třeba ze zdravotních důvodů nastoupit do zařízení s pečovatelskou službou,“ vypočítává autor zákona inspirovaného mimo jiné švýcarským občanským zákoníkem.

„Smluvně zajištěné pohledávky se také dají běžně postupovat třetím osobám, což v případě výměnku není možné,“ dodává Eliáš. To znamená, že práva výměnkáře zanikají jeho smrtí a jsou nepřenosná. V rakouském a později československém právu měly výměnky své místo až do 60. let minulého století.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám