Hlavní obsah
Seismická a meteorologická stanice v orlickohorském Polomu nad Dobruškou. Foto: Vladislav Prouza, Právo

Zemětřesení na Chebsku aktivovalo orlickohorský Polom

Nedávné zemětřesení na Chebsku aktivovalo i vojenskou Seismickou a meteorologickou stanici v orlickohorském Polomu na Rychnovsku. Seismometry v kdysi přísně tajné základně zaznamenaly nejvyšší zemětřesnou aktivitu 4,3 stupně z desetistupňové Richterovy stupnice 21. května pět minut po třiadvacáté hodině.

Seismická a meteorologická stanice v orlickohorském Polomu nad Dobruškou. Foto: Vladislav Prouza, Právo
Zemětřesení na Chebsku aktivovalo orlickohorský Polom

Seismologové ze stanice v Kašperských horách naměřili ve stejný okamžik 4,1 magnituda. „Šlo o dva skoro souběžné otřesy,“ upřesnila Jana Bartizalová ze šumavské stanice. „Zemětřesné roje takto rozliší pouze lokální seismické stanice,“ upřesnil Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Měřící stanoviště v Polomu umístěné v prvorepublikovém bunkru vyniká nad ostatními polohou na žulovém skalním masivu. Skála sahající hluboko do zemské kůry představuje dokonalý resonanční prvek. Čidla seismometrů rozkmitá ve speciální místnosti hluboko pod zemí málem lidský dech.

Vedoucí polomské stanice Zdeněk Ledvinka u seismografu.

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Otřesy z Chebska vojáci monitorovali od 10. května, kdy se země letos poprvé zachvěla. Dozvuky zemětřesného roje s epicentrem v katastru u obce Nový Kostel zaznamenali v asi 350 kilometrů vzdáleném Polomu ještě koncem tohoto týdne.

„Vzdálenost od epicentra nerozhoduje. Situace na Chebsku se během čtvrtečního rána, kdy jsme naměřili 2,7 stupně, uklidnila. V pátek už byly seismometry v klidu. To nemusí znamenat konec,“ míní vedoucí polomské stanice Zdeněk Ledvinka.

Zemětřesné roje trvají klidně i měsíc

Země se opakovaně na Chebsku zprvu chvěla od 10. od 16. května. „Potom následovala pauza a záhy to propuklo nanovo s mnohem větší silou. Zemětřesné roje trvají s přestávkami třeba i měsíc,“ doplnil Ledvinka.  Varovné poznatky o zemětřeseních nad 6 stupňů magnituda odesílá Polom, specializovaný na monitoring jaderných výbuchů, Armádě ČR a Integrovanému záchrannému systému.

Dozvuky jaderných zkoušek slyší vojáci v Orlických horách ze střelnic z celého světa. Data jdou do Geofyzikálního ústavu a světového seismického centra v Seattlu. Polom varuje i české vojáky na misích v místech ohrožených zemětřeseními. „Devadesát devět námi zmapovaných zemětřesení, jimiž se zabýváme pouze orientačně, je pod nebezpečnými hodnotami 6 stupňů magnituda,“ poznamenal Ledvinka.

Seismická a meteorologická stanice v orlickohorském Polomu nad Dobruškou.

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Seismoložka Jana Bartizalová zachytila nejvíce opakovaných otřesů z letošního Chebska hned v prvních dnech zemětřesení. „Desátého a jedenáctého května šlo v jednom dni o sto jedna otřesů. Nejvíce otřesů z Chebska jsem za 39letou praxi v Kašperských horách zdokumentovala 26. srpna 2011. Šlo o 340 otřesů za jediný den,“ tvrdí Bartizalová.

Silnější zemětřesení naposledy seismicky aktivní oblast Chebska stihlo v roce 2014, kdy koncem května čidla seismometrů rozkmital impulsy silnými 4,6 stupně Richterovy stupnice nikoliv obvyklý zemětřesný roj, nýbrž pouze jediný silný otřes. Silou se vyrovnal otřesům z druhé poloviny prosince 1985. Země se zatím nejvíc na Chebsku zatřásla, silou skoro pěti stupňů magnituda, v listopadu 1908. „Šlo o odhad, jelikož tehdy ještě nebyly dnešní seismometry,“ podotkl Zedník.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků