Hlavní obsah

Zeman v Maďarsku připomněl invaze Osmanské říše

Novinky, jas

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Maďarský prezident János Áder ve středu v Budapešti jednal s českým prezidentem Milošem Zemanem, který je v zemi na oficiální návštěvě. Zeman na tiskové konferenci po jednání připomněl bitvy proti Osmanské říši, jejíž expanzi připodobnil k nedávné migrační krizi.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Český prezident Miloš Zeman a jeho maďarský protějšek János Áder.

Článek

Áder ocenil ekonomické vztahy obou zemí i zájem českých turistů. Maďarský prezident připomněl, že Česká republika je pro jeho zemi šestým největším obchodním partnerem, zmínil rovněž 300 000 Čechů, kteří do Maďarska loni zamířili v rámci turistiky.

Dalšími tématy jednání byly podle něj energetika, terorismus i migrace. O té následně hovořil i prezident Zeman, který následně ocenil odmítavý postoj Maďarska k migraci.

Rozpínavost Osmanů a migrační krize

S odkazem na středověkou expanzi Osmanské říše řekl, že nedávná migrační vlna je jistou analogií. „Maďarsko je obráncem evropské kultury,“ uvedl Zeman s tím, že země je za své postoje někdy kritizována.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Český prezident Miloš Zeman (druhý zleva) navštívil v Budapešti maďarského prezidenta Jánose Ádera (druhý zprava). Vlevo je Zemanova manželka Ivana, vpravo Áderova choť Anita Herczeghová.

„Blíží se pět set let od bitvy u Moháče (1526; pozn. red.), kde padnul ve dvaceti letech král český a král uherský Ludvík. Moje žena se na to bojiště jela dnes podívat. A tehdy Osmanská říše představovala jakousi invazní vlnu, která byla zastavena až 1681 v bitvě u Vídně (bitva se ve skutečnosti odehrála roku 1683; pozn. red.),“ uvedl prezident s tím, že od té doby invazivní vlna ustupovala. „Nicméně v posledních letech nabyla nových podob a já si myslím, že můžeme shledávat jistou analogii právě s migrační vlnou,“ řekl Zeman.

Zeman hovořil rovněž o potřebě reformy EU, v níž by podle něj měla mít hlavní slovo Evropská rada tvořená představiteli členských států namísto Evropské komise, která podle něj supluje pomyslnou evropskou vládu. Přikláněl by se rovněž k upevnění hranic EU a míní, že o alokaci evropských dotací by měly rozhodovat jednotlivé státy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám