Hlavní obsah
Na pražské záchytce je jeden pokoj s pevně připevněným lůžkem a kurty. Určen je pro agresivní klienty. Ilustrační foto Foto: Aneta Lednová, Novinky

Záchytky mají být jako hotely, rozhodlo ministerstvo. Provozovatelé jsou v šoku

Lékaře s vybranou kvalifikací, více personálu, který bude možné přivolat tlačítkem, testování drog, stavební i technické úpravy pokojů. To vše by měly od 1. listopadu 2018 zabezpečit záchytné protialkoholní stanice v Česku. Jejich provozovatelé jsou v šoku.

Na pražské záchytce je jeden pokoj s pevně připevněným lůžkem a kurty. Určen je pro agresivní klienty. Ilustrační foto Foto: Aneta Lednová, Novinky
Záchytky mají být jako hotely, rozhodlo ministerstvo. Provozovatelé jsou v šoku

Takové povinnosti jim vznikly poté, co ministerstvo zdravotnictví záchytky včlenilo do vyhlášek v souvislosti s tzv. protikuřáckým zákonem. Podle záchytek ale jejich autoři prý vůbec nevzali v potaz specifickou klientelu stanic.

Provozovatel jihlavské záchytky tak už dal Kraji Vysočina ze smlouvy výpověď z obav před finanční ztrátou. „Zákonodárci to s námi konzultovali nedostatečně, pokud vůbec,“ uvedl David Doležil, ředitel Městské polikliniky Praha, která provozuje i záchytku.

Dodal, že podle nových předpisů například musí být službu konající lékař atestován v klinickém oboru. Protože se ale o službu na záchytce lékaři zrovna neperou, leží zpravidla na bedrech mladých doktorů či penzistů.

Ti lidé jsou často agresivní, rozbijí všechno, co kolem sebe vidí
Martin Málek, provozovatel jihlavské záchytky

Novinka, která předepisuje, že se musí jednat výhradně o atestovaného chirurga, internistu či psychiatra, už v této chvíli pro polikliniku Praha znamená sehnat náhradu za lékaře ve výši 1,5 úvazku. Praha má prý přitom štěstí, že má aspoň ty důchodce, kteří zatím chtějí dělat. „V budoucnu by to mohl být problém i pro nás,“ dodává ředitel pražského zařízení.

Stejnou obavu má také ředitel záchytky v Hradci Králové Vlastimil Kyral. Trápí ho i technické zabezpečení místností. „U nás máme na pokojích záchody, ty mají být pohledově oddělené. Budeme to vyzdívat? Nebo tam postavíme zástěnu?“

Podle Kyrala podoba místností měla svoji logiku. Klientela záchytek se totiž nedá ani náhodou srovnávat s běžnými pacienty zdravotnických zařízení. Či snad dokonce s hotelovými hosty.

„Ti lidé jsou často agresivní, rozbijí všechno, co kolem sebe vidí. Navíc si tím mohou ublížit,“ připomněl mluvčí provozovatele jihlavské záchytky Martin Málek, proč jsou v Jihlavě místnosti s tzv. tureckými záchody koncipovány jako cely s minimem zařízení. Jejich osazenstvo pod vlivem návykových látek v nich hlídají kamery.

Pětistovka za vyšetření

Nová povinnost instalovat do pokojů signalizační zařízení pro přivolání personálu, „pokud se klient necítí dobře“, je také dalším nařízením, nad kterým lidé z praxe kroutí hlavou.

„Vůbec není jasné, jak by se něco takového mělo řešit. Pokud si ti lidé drátem či elektřinou rovnou neublíží, dá se předpokládat, že vše vytrhnou či zničí. To budeme obnovovat každý den?“ zmínil Doležil.

Podle něj je další velkou neznámou také rozšíření povinnosti o testování na drogy. „Jedno vyšetření stojí 500 korun, nikdo neřekl, kdo to bude platit. Navíc spektrum na drogové scéně je příliš široké, vyžaduje specialistu. Na to naši lékaři nejsou trénovaní,“ doplnil.

Zástupci záchytných stanic z celého Česka se tak chystají na začátek prosince na společné jednání v Praze, kde se o situaci budou bavit. „Do roka by se ta vyhláška upravit dala, záleží, jestli budeme vyslyšeni,“ doufá Doležil.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků