Článek
„Stát se tímto obohacuje na lidské práci zcela bez zásluhy. A to dokonce hned dvojnásobně,“ říká Jiří Šmerák z pěstitelské pálenice Zapo v Hruškách na Břeclavsku.
Prvním poplatkem, jímž stát trestá lidi za práci a budování, je podle něj už daň z nemovitostí, kterou platí za své sady. Druhým je výběr spotřební daně z výroby alkoholu, jenž si pro sebe nechávají lidé dělat z ovoce ze své vlastní produkce. Právě tuto daň se stát chystá zvýšit.
Vzroste zájem kutilů o výrobu domácích pálenic. Včetně negativ s tím spojených
Lidé, kteří přicházejí pálit do pěstitelské pálenice, teď platí za litr stoprocentního lihu spotřební daň ve výši 143 korun. Jsou zvýhodněni oproti sazbě stanovené u komerčně prodávaných lihovin o padesát procent. Návštěva pálenice není levnou záležitostí.
Pokvete šedá ekonomika
V Hruškách se podle vedoucího pálenice snaží udržet nízký poplatek, limitováni jsou ale cenou plynu, kterým topí pod kotlem. Litr padesátiprocentního alkoholu vyjde pěstitele na 142 korun. Je v tom zahrnut obsah lihu, odpovídající část spotřební daně a poplatek za vypálení. Stát ale chce příští rok pálenicím zvýšit daň o dalších devatenáct korun.
„Je to cesta špatným směrem, která nanejvýš podpoří šedou ekonomiku. Vzroste zájem kutilů o výrobu domácích pálenic. Včetně negativ s tím spojených,“ říká Šmerák. Nemyslí jen ekonomický dopad, domácí zařízení jsou spojena s rizikem vysokého obsahu metanolu, který má na svědomí velké množství úmrtí.
Podle něj jdeme opačným směrem než další státy, které u pěstitelských pálenic upouštějí od placení spotřební daně. Je to případ Maďarska, Slovenska, v Rakousku rovněž mají pravidla umožňující pěstitelům pálit kvas bez zdanění.
Slovensko za splnění daných podmínek zlegalizovalo domácí pálení. V Rakousku mají lidé doma zaplombované pálenice. Před použitím dohodnou s finanční správou termín, zařízení jim úřad odplombuje a podle uvedeného množství kvasu vyměří platbu.
„Trendem je umožnit pálení destilátu bez daně, s nastaveným limitem množství. Pokud by se nevybírala daň, neměli by lidé důvod k ilegální výrobě alkoholu,“ říká Šmerák.
Také prezident Unie výrobců a dovozců lihovin Pavel Dvořáček zpochybňuje efekt opatření. Už poslední zvýšení daně v roce 2010 popřelo očekávaný efekt zvýšení výnosů, naopak, vzrostl dovoz z Polska a Slovenska. Spotřební daň u lihovin vzrostla od roku 1997 ze 195 korun za litr čistého lihu na současných 285 korun za litr.