Článek
Ministr Pelikán o rozhodl na konci března 2018 ve chvíli, kdy česká justice ve fázi kasační stížnosti ještě řešila Nikulinův případný nárok na humanitární azyl. Podle pozdějšího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se ovšem Rus v azylovém řízení nemohl domáhat ochrany před vydáním do třetí země, v tomto případě do USA. Bylo by to podle soudu v rozporu s podstatou institutu mezinárodní ochrany.
Policisté zadrželi Nikulina v říjnu 2016 na základě amerického zatykače, tamní vyšetřovatelé ho vinili z útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a na webové úložiště Dropbox. Prakticky současně s USA žádalo o jeho vydání i Rusko kvůli údajné internetové krádeži asi 80 tisíc korun.
Nikulinovo vydání do USA ocenilo americké velvyslanectví v Praze, naopak ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Pelikánův krok podkopává základy česko-ruské spolupráce. Česko se podle Rusů při rozhodování „neřídilo právními normami, nýbrž snahou znovu demonstrovat spojeneckou loajalitu, povýšenou v poslední době na úroveň absolutní priority“.
Nikulinovo vydání vyvolalo kritickou reakci také u prezidenta Miloše Zemana, který Pelikána loni v únoru žádal o Nikulinovo vydání do Ruska.