Hlavní obsah
Jedenáctého února 1929 naměřili na jihu Čech -42,2 stupně Celsia. Foto: Novinky.cz s Profimedia.cz

Ptáci mrzli v letu, v rybnících byl led až ke dnu. Před 90 lety udeřil dosud nejkrutější mráz

Po víkendové oblevě, kdy teploty stoupaly až k 10 stupňům nad nulou, může mít leckdo pocit, že tohle není pravá zima a že v únoru by mělo mrznout až praštět. Málokdo si ale asi přeje tak třeskutý mráz, jaký panoval přesně před 90 lety, 11. února 1929, kdy byla v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřena teplota -42,2 stupně. Je to vůbec nejnižší hodnota, jaká kdy byla zaznamenána na českém území.

Jedenáctého února 1929 naměřili na jihu Čech -42,2 stupně Celsia. Foto: Novinky.cz s Profimedia.cz
Ptáci mrzli v letu, v rybnících byl led až ke dnu. Před 90 lety udeřil dosud nejkrutější mráz

Zima v sezóně 1928/1929 byla mimořádně drsná. Zatímco prosinec byl ještě jen slabě podprůměrný, v lednu už se začalo ochlazovat citelněji, a to až k –29 stupňům. Ve druhé polovině ledna sice přišlo krátké a mírné oteplení až na 4 stupně, ale jinak byly v lednu i v únoru teploty celou dobu pod nulou. S únorem pak přišel rozhodující a zdrcující úder zimy. Jak k tomu došlo?

Golfský proud neměl šanci

Podle dobových záznamů panoval v lednu 1929 kontinentální charakter počasí. Oblast střední Evropy byla pod vlivem rozsáhlé tlakové výše se středem daleko na severovýchod od tehdejšího Československa. Po jihovýchodním okraji této tlakové výše k nám proudil mrazivý vzduch z Ruska. Zároveň ale počasí u nás ovlivňovala tlaková níže se středem nad severní Itálií, která zemi zásobovala častým sněžením. Sněhová pokrývka pak při vyjasnění nedovolila ohřátí vzduchu teplem z půdy a přispěla k udržení extrémně nízkých teplot.

V únoru se pak střed tlakové výše přesunul nad Finsko. Rozsáhlý výběžek vysokého tlaku zasahoval až do jižní Francie a prakticky zcela zablokoval přísun teplejšího vzduchu od Atlantiku. Golfský proud, který jinak chrání Evropu před extrémy, za této situace neměl absolutně žádnou šanci. V mrazivém a také suchém vzduchu, který měl svůj původ na Sibiři, padaly teploty k hodnotám, jaké tehdy nikdo nepamatoval. V noci na 11. února panovaly pro extrémní mráz ideální podmínky. Bylo jasno, bezvětří a sníh.

Povozy ledařů na vltavském nábřeží v Praze v zimě 1929. V pozadí Železniční most z Výtoně na Smíchov a kostel sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Foto: ČTK

Rekordní hodnotu si přijeli ověřit z Prahy

V Litvínovicích u Českých Budějovic naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor matematiky a fyziky  na českobudějovickém gymnáziu, rekordní hodnotu -42,2 stupně.

To byl tak hluboký mráz, že to u pracovníků Státního úřadu meteorologického (SÚM) vyvolalo pochybnosti. Úředník SÚM Václav Hlaváč se do Litvínovic vypravil, aby si ověřil, zda je údaj věrohodný. „Odpoledne jsem navštívil stanici naší ústavní sítě v Litvínovicích. Sixův teploměr, na němž prý bylo naměřeno –42,2 °C, jsem přivezl s sebou,” stojí v Hlaváčově zprávě ze služební cesty. Po přezkoušení teploměru pak v meteorologických statistikách údaj už zůstal.

„Extrémní mrazy zaznamenaly všechny tehdejší stanice, teplota klesala nejčastěji k –29 až –35 stupňům, ojediněle až k –40, které hlásilo například Valašské Meziříčí. Naopak 'nejtepleji' bylo na severozápadě území s teplotami kolem –25 stupňů. V centru Prahy bylo –27,” přiblížila Novinkám archivní údaje Dagmar Honsová z Meteopressu. V Třeboni měli –41,5 stupně, v Opavě hlásili –41 stupňů, Havlíčkův Brod –36 stupňů.

Třeskutý mráz byl i na druhé straně tehdejší republiky, na stanici Víglaš-Pstruša u Zvolena naměřili rovných –41 stupňů Celsia, což je zatím nepřekonaný slovenský rekord.

Pamětní kámen ve slovenské obci Vigľaš-Pstruša, kde byla 11. 2. 1929 naměřena historicky nejnižší teplota na Slovensku. Rtuť klesla na minus 41 stupňů. Na snímku místní meteoroložka Helena Kmeťová.

Foto: ČTK

Katastrofické následky

Celý únor roku 1929 je dodnes nejchladnějším zaznamenaným měsícem, průměrná teplota činila –11 stupňů. Celá zima pak přinesla celkem 62 ledových dnů, což ji z tohoto hlediska řadí na třetí místo nejchladnějších zim po sezónách 1829/30 (76 ledových dnů) a 1783/84 (73 ledových dnů).

„Zima 1928–1929 byla velice krutá, nebylo pamětníka tak ukrutné zimy,“ napsal kronikář města Borovany na Českobudějovicku.

Následky byly katastrofální. Vánice, spousta sněhu a mrazy ochromily silniční i železniční dopravu. Rybníky promrzly téměř ke dnu. Zamrzaly vodovody i plynová potrubí, byla nouze o vodu, fronty na uhlí prý připomínaly válku. Noviny byly plné zpráv o počtu zmrzlých lidí, umrzlé lesní zvěři a ptácích, kteří podle kronikářů padali zmrzlí z nebe a v Praze je sbírali po nůších. Jen v Čechách mrazy zničily pět a půl milionu ovocných stromů.

Mrzla ale celá Evropa, např. v Benátkách zamrzly kanály, u chorvatského Šibeniku dokonce moře.

Honsová připomněla, že noc z 11. na 12. února byla extrémně mrazivá i v roce 2012. „Očekávalo se, že se přiblížíme k teplotnímu minimálnímu normálu, nakonec byla nejnižší teplota naměřena na Kvildě-Jezerní slati, a to –36,5 stupně,” uvedla meteoroložka.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků