Hlavní obsah
Budova Ústavního soudu v Brně. Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ústavní soud se zastal úředníků ze Zlína, kteří nesouhlasili se zveřejněním svých platů

Právo na informace ohledně platu není absolutní a je třeba zjišťovat, v čem spočívá veřejný zájem na zveřejnění takové informace a zda příliš nezasahuje do práva na soukromí, rozhodl ve středu Ústavní soud. Zastal se vedoucích úředníků zlínského magistrátu, kteří nesouhlasili, aby byly informace o jejich mzdách zveřejněny, přesto jejich zaměstnavatel tyto informace poskytl spolku Právo ve veřejném zájmu.

Budova Ústavního soudu v Brně. Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Ústavní soud se zastal úředníků ze Zlína, kteří nesouhlasili se zveřejněním svých platů

Spor se týkal odměňování vedoucích úředníků, jejichž platy společně se jmény a uvedením funkce magistrát poskytl, ačkoli proti tomu úředníci protestovali. Magistrát svůj krok, přestože se mu nelíbil, obhajoval rozsudkem Nejvyššího správního soudu (NSS), podle něhož se na úředníky a další zaměstnance nutnost zveřejnit platy vztahuje kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků. Úředníci se pak rovnou obrátili na ÚS s tím, že jejich případ má velký přesah.

Senát v čele s Janem Musilem nezůstal ke stížnostem úředníků hluchý a vyhověl jim. „Poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu,“ upozornili soudci s tím, že právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní, a pokud jeho výkon zasahuje do práva na ochranu soukromého života, je nutno práva poměřovat a zajistit mezi nimi spravedlivou rovnováhu.

Nález má sjednotit obecnou praxi

Musil zdůraznil, že cílem nálezu je sjednotit obecnou praxi, nejde prý o kritiku konkrétního postupu města Zlín ani kritiku spolků, které bojují za transparentnost nakládání s veřejnými prostředky a využívají zákon o svobodném přístupu k informacím. Zlín podle soudců pouze udělal chybu, když při rozhodování o zveřejnění platů neprovedl porovnání dotčených práv.

Přitom z přelomového verdiktu NSS plynulo, že takové porovnávání není potřeba u jednotlivých případů provádět. Správní soud ještě doplnil, že žádosti o zveřejnění platu mohou být odmítnuty jen výjimečně, například pokud nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn a pokud zaměstnanec vykonává jen různé pomocné práce, třeba údržbu a úklid.

„ÚS nesouhlasí se závěrem NSS, že test proporcionality není třeba provádět při posuzování jednotlivých konkrétních případů, protože takový text prý provedl již zákonodárce při formulaci ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím. Žádným zákonem nelze abstraktně vyloučit ochranu základních práv a svobod zaručenou ústavním pořádkem. V každém jednotlivém případě střetu ústavně zaručených práv musí soudy a správní orgány zvážit význam a intenzitu dotčených práv,“ dodal Musil.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků