Hlavní obsah

Ústavní soud bude řešit, zda omezí bádání o praktikách StB

Ústavní soud (ÚS) bude řešit návrh na zrušení části zákona o archivnictví. Zdánlivě nekonfliktní normu, která usnadňuje badatelům práci s archívy z doby nacistické a komunistické totality, napadl Nejvyšší soud (NS). Ten upozornil, že umožňuje zveřejnit osobní údaje lidí, kteří se z pozice osob sledovaných Státní bezpečností (StB) dostali do jejích spisů. Citlivé údaje spolupracovníků StB jsou tak paradoxně chráněny více než u objektů jejich zájmu.

Ústavní soud bude řešit, zda omezí bádání o praktikách StB

Napadené ustanovení říká, že podmínka předchozího vyrozumění ani písemného souhlasu žijících osob s nahlížením do archívních fondů se netýká konkrétních typů dokumentů. Jde o archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech stupňů, bezpečnostních složek, některých soudů, Národní fronty, dále na archiválie německé okupační správy a dokumenty, které již dříve měly veřejnou povahu. Historici tak s nimi mohou volně pracovat.

Nejvyšší soud řeší případ muže, který od státu žádá odškodnění 300 tisíc korun za to, že archív zpřístupnil České televizi citlivé osobní údaje ze svazku vedeného na něj komunistickou Státní bezpečností. Soud řízení o mužově dovolání přerušil a obrátil se na ústavní soudce. Plénum by nyní mělo zodpovědět, zda právní úprava neodporuje ústavnímu pořádku.

Historikům by změna znesnadnila práci

Podle Nejvyššího soudu existuje disproporce mezi zákonem o archivnictví a zákonem o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti. „Citlivé osobní údaje ve spisech o agentech a spolupracovnících StB jsou chráněny více než osobní údaje ve svazcích vzniklých činností bývalé StB, tedy může docházet ke zveřejnění údajů osob, které se jako osoby pronásledované dostaly do spisového materiálu," uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.

Pokud by ÚS do zákona o archivnictví zasáhl, zkomplikoval by zřejmě historikům práci. Na sociální síti Facebook na to upozornil Mikuláš Kroupa, ředitel nevládní organizace Post Bellum.

Obavy ze začerněných spisů

„Pakliže zkoumáme nějaký příběh z doby druhé světové války nebo komunismu, nemusíme se dožadovat písemného svolení osob, kterých se týkají, abychom se mohli dostat k nutným archívním dokumentům," napsal Kroupa. Obává se toho, že po případném zásahu ÚS budou historici, novináři či dokumentaristé pracovat se začerněnými dokumenty, z nichž nebude možné identifikovat konkrétní osoby.

Rozhodnutí ÚS nelze předjímat. V minulosti však soud v nálezu potvrzujícím činnost Ústavu pro studium totalitních režimů zdůraznil nutnost objektivního zkoumání minulého režimu, jehož obraz je stále zkreslený dřívější propagandou a cenzurou.  Návrh dostal na starost soudce zpravodaj Jiří Zemánek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků