Hlavní obsah

Ústavní právníci: Zeman se mýlí. Pokud se poslanci shodnou, Sněmovnu rozpustit musí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Prezident Miloš Zeman se domnívá, že může, ale také nemusí Sněmovnu rozpustit poté, co se na tom shodne 120 poslanců. V neděli to uvedl v pořadu Partie televize Prima k úvahám opozice o takové cestě k předčasným volbám. Podle ústavního právníka Jana Wintra však má prezident povinnost rozpustit Sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu. „Nepanují o tom prakticky žádné pochybnosti,” řekl.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Jan Wintr, odborník na ústavní právo

Článek

Zeman v pořadu Partie také zopakoval, že pokud by Sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by vzhledem k tomu, že do řádných voleb zbývá jen pár měsíců, kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi.

Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.
Ústava České republiky

„Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění Sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí Sněmovnu rozpustit," uvedl Zeman. I v takovém případě by ale postupoval stejně jako při vyslovení nedůvěry vládě. Vyzval, aby poslanci nedělali chaos krátce před řádnými volbami. "Nechme strany, ať předloží své programy, a občany, ať sami rozhodnou," uvedl.

Zeman komplikuje plán Pirátů na předčasné volby

Parlamentní volby

Článek 35 ústavy popisuje několik konkrétních situací, kdy prezident Sněmovnu rozpustit může, tedy nutně nemusí. Situace, kdy Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou hlasů navrhne vlastní rozpuštění, je však zařazena do jiného odstavce téhož článku ústavy. "Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců," stojí výslovně v ústavě.

Článek 35 Ústavy České republiky
(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,
b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.
(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.
(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Wintr připomněl, že samorozpuštění Sněmovny se do ústavy dostalo poté, co Ústavní soud v roce 2009 v "kauze Melčák" zrušil zákon o zkrácení pátého volebního období. Ústava tak nyní rozlišuje situace, kdy prezident Sněmovnu rozpustit může, a kdy musí, plyne z Wintrova vyjádření i odborné literatury. Pokud hlava státu dostane patřičné usnesení podpořené 120 hlasy, neměla by s rozpuštěním otálet. "Dokážu si představit třeba pár dní," uvedl Wintr.

Také podle Ladislava Vyhnánka z brněnské právnické fakulty prezident musí rozpustit Sněmovnu, pokud se na tom usnese 120 poslanců. Žádný jiný výklad neexistuje. "Prezident tak bez jakýchkoliv pochybností nemá prostor pro uvážení," doplnil Vyhnánek.

Část opozice by se rozpuštění Sněmovny nebránila

K iniciativě vyvolat po schválení volebního zákona Senátem předčasné volby se přihlásili v uplynulém týdnu Piráti. Komunisté a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chtějí o budoucnosti jednat nejdříve po schválení volebního zákona, SPD se podle předsedy Tomia Okamury předčasných voleb nebojí.

Piráti kvůli možnému rozpuštění Sněmovny osloví ostatní strany včetně vládního ANO. O schůzku požádá jejich předseda Ivan Bartoš i prezidenta. Návrh kritizují premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Volby by ovládli Piráti se STAN, pokles ANO pokračuje, ČSSD zažila zmrtvýchvstání

Parlamentní volby

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS ) v neděli v Partii na Primě řekl, že prezident slovy o tom, že by měla dovládnout současná vláda, vybral tu lepší variantu z možných řešení. Za horší přitom označil, že by prezident skládal úřednický kabinet. Vláda bez důvěry by podle něj ale neměla dělat zásadní rozhodnutí, například personální. Důležité je podle Vystrčila i to, že by takový kabinet měl mít důvěru spojenců. Podle šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) současný menšinový kabinet ANO a ČSSD důvěru stále má. Zmínil také, že konstrukce nedůvěry vlády je ústavně komfortnější než rozpouštění Sněmovny.

Zeman prohlásil, že velí policii. Nevelí

Domácí

Podle předsedy STAN Víta Rakušana v případě úspěšného hlasování o rozpuštění Sněmovny prezident komoru rozpustit musí. "Není prostor na kreativní výklad ústavy. Pokud bychom k tomuto odvážnému kroku dostatečný počet hlasů sehnali, pak proto, že si politické vedení mají vybírat lidé ve volebních místnostech, ne skvadra na Hradě," uvedl na Twitteru.

Ruská média citují Zemana: Důkazy o Vrběticích nejsou

Evropa

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) vyzvala minulý týden Babiše, aby požádal Sněmovnu do uplynulého čtvrtka o důvěru, jinak bude usilovat o vyslovení nedůvěry vládě. K dalším krokům se vysloví v úterý. Piráti a STAN preferují rozpuštění Sněmovny kvůli tomu, že nedůvěra vládě by podle nich posílila pozici prezidenta.

Senát bude o novele volebního zákona rozhodovat koncem dubna. Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku. Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám