Článek
Stížnost podle ÚS podal neoprávněný navrhovatel. Navíc se soud stejně nemůže zabývat kroky jednotlivých poslanců. "Vlastní výkon poslaneckého mandátu konkrétním poslancem Ústavní soud přezkoumávat nemůže, neboť k tomu pravomoc nemá," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Vojenem Güttlerem.
Muž z Prahy ve stížnosti tvrdil, že na legislativní činnosti Sněmovny se po rozpadu Věcí veřejných podílejí lidé, kteří k tomu nemají řádný mandát. Podle stížnosti jde o poslance, kteří se do Sněmovny dostali na kandidátce Věcí veřejných, ale ze strany vystoupili a mandát si ponechali. Konkrétně muž poukázal na místopředsedkyni vlády Karolínu Peake.
V ČR není vázaný mandát, připomněl ÚS
Podle stížnosti se poslanec, který vystoupí z politické strany, automaticky zříká svého mandátu. Ústavní soud ale připomněl, že členové parlamentu vykonávají svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Sice svůj mandát získávají na stranických kandidátkách, ale poté slibují věrnost nikoli volební straně, ale České republice a její ústavě. Svůj mandát mají dle slibu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Za vznikem strany LIDEM stojí bývalá první místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake. Letos 17. dubna oznámila, že ukončila členství ve straně a odešla z jejího poslaneckého klubu. Zároveň uvedla, že zakládá novou politickou platformu, která by se mohla stát součástí vládní koalice místo původních VV, což se také nakonec stalo. Peake se stala předsedkyní LIDEM a zůstala vicepremiérkou, VV přešly do opozice.
