Hlavní obsah
Ministerský předseda Jan Fischer před jednáním vlády Foto: Lukáš Táborský, Právo

Úřednická vláda je pro omezení imunity poslanců a senátorů

Vláda na svém jednání v pondělí dala požehnání poslaneckému návrhu Strany zelených na omezení imunity zákonodárcům. I bez něj by však o návrhu rozhodovala Sněmovna na své zářijové schůzi. Zelení uspěli také s návrhem na změnu výběru členů vysílací rady. Novela jednacího řádu rušící tzv. přílepky však kvůli četným nedostatkům neprošla.

Ministerský předseda Jan Fischer před jednáním vlády Foto: Lukáš Táborský, Právo
Úřednická vláda je pro omezení imunity poslanců a senátorů

Omezit imunitu zákonodárců, k čemuž je nutná změna ústavy, se pokusili všichni zbývající poslanci Strany zelených těsně před koncem volebního období. Podle nich by měl poslanec či senátor ztratit imunitu automaticky ve všech případech, kdy by překročil zákon. Výjimkou by zůstaly jejich projevy a hlasování v parlamentu. Dosud o zbavení imunity rozhodoval buď Senát nebo Sněmovna. Ta by ještě před svým rozpuštěním v září měla novelu projednat nezávisle na názoru vlády. 

"S tímto návrhem vyslovila vláda souhlas s tím, že legislativní rada vlády k tomu přidala jisté změny,“ uvedla v pondělí na tiskové konferenci po zasedání vlády ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. 

Imunita podle zelených ztrácí na významu, protože dnes podle nich nehrozí, že by stát omezoval práva poslanců a senátorů. 

Zrušení "přílepků" neprošlo

Nesouhlas však kabinet Jana Fischera vyjádřil s návrhem zelených na zákaz takzvaných přílepků k zákonům kvůli jeho četným legislativním nedostatkům.

"Legislativní rada vlády měla k návrhu na změnu jednacího řádu tolik připomínek technického charakteru, že stanovisko vlády bude negativní," vysvětlila Kovářová.

Novelou jednacího řádu chtějí zelení prosadit zrušení takzvaných přílepků, tedy možnosti schválit na poslední chvíli pozměňovací návrh zákona v naprosto nesouvisejí normě. Zelení v jednacím řádu požadují také prodloužení lhůt pro projednávání zákonů mezi druhým a třetím čtením, aby měla vláda i jiné instituce více času vyjádřit se k navrženým změnám v předlohách. V rámci současné praxe poslanci přečtou pozměňovací návrhy, ale někdy je nedostatečně představí. Pak se občas stává, že Sněmovna přesně neví, o čem hlasuje.  

Změna ve výběru členů vysílací rady

V novele zákona o rozhlasovém a televizním vysílání chtějí zelení změnit způsob výběru členů vysílací rady. V současné době je vybírá Sněmovna, což zelení považují za nevyhovující. Chtějí proto, aby třetinu rady vybírala Sněmovna, třetinu Senát a třetinu prezident republiky. Na jejich návrh by je jmenoval předseda vlády. To by mělo snížit závislost rady na aktuální politické situaci. 

Počet členů rady by měl klesnout ze 13 na devět. Nově by museli mít vysokoškolské vzdělání. Stejná pravidla chtějí zelení i pro rady České televize a Českého rozhlasu.

"Tomuto návrhu dala vláda zelenou s jistými legislativními připomínkami," uzavřela ministryně.

Poslanecká imunita

Poslanecká imunita

Je právním pojmem a zřízením, která chrání poslance. Její rozsah vždy stanoví právní řád konkrétní země.  Zaniká vypršením poslaneckého mandátu. V případě nutnosti může být zrušena i dříve.

V rámci Parlamentu ČR se dělí na dva druhy.

1. plná neodpovědnost (indemita,materiální imunita) - zahrnuje projevy ve Sněmovně a jejích orgánech, za něž poslanec nemůže být trestně odpovědný. Této imunity se nemůže vzdát.

2. nestíhatelnost (procesní imunita) - znamená vynětí z obecného režimu trestního stíhání. Je silně podmíněná.

Slouží jako ochrana parlamentní nezávislosti před nátlakem zvenčí. Má zajišťovat svobodu projevu poslanců v rámci výkonu svého mandátu.

Všechny evropské země mají společnou ochranu vztahující se na projevy a slova pronesená na půdě orgánu. Většina zemí ponechává poslancům jejich imunitu pouze po dobu výkonu jejich mandátu. I přes shodné prvky je Česká republika poměrně benevolentní k členům Parlamentu ČR.

Německo - Imunita chrání poslance s výjimkou tzv. přistižení při činu. Vztahuje se i na dopravní přestupky.

Rakousko, Itálie, Dánsko, Švédsko, Španělsko - Na poslance se vztahuje ve všech případech kromě tzv. přistižení při činu.

Nizozemsko - Zákonodárce může být souzen pouze Nejvyšším soudem.

Francie - Poslanec může být vyšetřován policí, nesmí být zadržen či uvězněn.

Portugalsko - Zákonodárce může být zatečen a zadržován pouze tehdy, pokud je podezřelý z činu s minimální sazbou tří let vězení.

Imunity nemohou být zbaveni členové zastupitelských orgánů v Irsku a Velké Británii. Tento proces vůbec neupravuje právní řád v Nizozemsku a ve Spojených státech.

 

Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) ale již dříve řekl, že neočekává, že by se na zářijové schůzi dolní komory cokoli schvalovalo narychlo v prvním čtení. Je to totiž poslední jednání poslanců před volbami, které budou 9. a 10. října.  Zelení však věří, že na schválení návrhů postačí v září sedm dní.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků