Článek
„Zadavatel nerespektoval zákaz stanovený zákonem, využil opčního práva a zadal veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, ačkoli z výsledků jednání bylo zřejmé, že cena, kterou bude povinen uhradit, bude ve zjevném nepoměru k části předpokládané hodnoty plnění,“ vysvětlil Rafaj svoje rozhodnutí.
Dodatečné práce na justičním paláci, jehož stavba se takřka dvakrát prodražila na výsledné necelé dvě miliardy korun, byly v objemu 233 miliónů. Soud měl podle ÚOHS na tyto práce vypsat výběrové řízení, což ale neučinil.
O konečném verdiktu bude muset rozhodnout soud, i když se ještě neví, který by se měl případem vlastně zabývat. „Krajský soud v Brně s rozhodnutím předsedy ÚOHS zásadně nesouhlasí, proto byla podána žaloba. K rozhodování je příslušný Krajský soud v Brně, očekává se ale, že správní úsek zdejšího soudu nebude tuto věc rozhodovat, ale obrátí se na Nejvyšší správní soud, aby určil, který krajský soud bude tuto věc ve správním řízení rozhodovat,“ řekla Právu mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
O stavbu moderního justičního paláce, největší stavební akci justice za poslední léta v regionu, se zajímala už i police a státní zastupitelství, žádná podezření se ale nakonec nepotvrdila. Na chyby ve financování upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil proto loni podal na předsedu soud Jaromíra Pořízka kárnou žalobu, s kterou ale neuspěl. V komplexu justičního paláce sídlí brněnský Městský soud, Okresní soud Brno venkov a příslušná státní zastupitelství.