Hlavní obsah
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) Foto: Jan Handrejch, Právo

Toman chce skoncovat s obřími lány

Ministerstvo zemědělství vyhlásilo boj obřím lánům. Chystá vládní nařízení, podle nějž nebudou zemědělci smět od roku 2021 pěstovat jednu plodinu na souvislé ploše větší než třicet hektarů.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) Foto: Jan Handrejch, Právo
Toman chce skoncovat s obřími lány

„Naším záměrem je zlepšovat stav zemědělské půdy, a tím i životního prostředí. Když zemědělci přestanou pěstovat monokultury na rozsáhlých, ničím nepřerušovaných polích, zlepšíme i schopnost krajiny zadržovat vodu. To je v těchto suchých letech, a s výhledem nepříznivého klimatu i do budoucna, velmi důležité,“ vysvětluje ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Podle chystaného nařízení bude smět mít pole s jednou plodinou nanejvýš 30 hektarů

V případě větších pozemků než třicet hektarů bude nutné plochy monokultury oddělovat alespoň 22 metrů širokým ochranným pásem, zatravněným nebo osetým pícninami. Další možností je na pozemku střídat několik plodin, každou na ploše nepřevyšující třicet hektarů.

Neposlušným se zkrátí dotace

Ministerstvo odhaduje, že tato zásadní změna způsobu hospodaření se dotkne zhruba tří tisíc zemědělců, kteří hospodaří na polích s celkovou výměrou zhruba jeden milion hektarů.

Úpravu pravidel ministerstvo zemědělství zakomponovalo do nařízení vlády, které stanoví požadavky na správné hospodaření. Ty budou muset zemědělci povinně dodržovat, aby se jim podstatně nezkrátily dotace. Například přímé platby na plochu nebo podpora z Programu rozvoje venkova.

Zastavit erozi půdy

„Předpokládáme, že vláda návrh nařízení schválí do konce letošního roku,“ uvedlo včera ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě.

Vláda už loni odsouhlasila, že standardy hospodaření na zemědělské půdě se zpřísní a již od roku 2020 začne platit omezení na polích ohrožených erozí. Podle ministerstva zemědělství se toto opatření dotkne zhruba čtvrtiny orné půdy s výměrou téměř 600 tisíc hektarů a 2300 podniků nebo lidí, kteří na nich hospodaří.

V roce 1948, tedy před startem masového združstevňování a rozorávání mezí, činila průměrná velikost pole v ČR jen 0,23 hektaru. Nyní je to 20 hektarů, a mnohé lány tuto hranici vysoce překračují. Vyskytují se dokonce pole s jedinou plodinou o velikosti až 200 hektarů. Zejména nekonečné lány s řepkou, kukuřicí či obilím. S tím se snaží ministerstvo zemědělství skoncovat, aby orná půda lépe zadržovala vláhu a nepodléhala korozi. Tou je totiž dnes ohrožena celá polovina z celkových 4,18 milionu hektarů zemědělské půdy.

Ne bič, ale bonus

Na dotaz Práva, jestli je nové opatření prosazované ministerstvem zemědělství rozumné, odpověděl tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal: „Z hlediska biologické rozmanitosti, větší mozaikovitosti a pestrosti krajiny jde o opatření chvályhodné. Velké lány, které jsou často kritizovány laickou veřejností, ovšem nejsou osobní preferencí zemědělců, ale otázkou efektivity.“

Jak Doležal připomněl, čeští zemědělci za všechny povinné podmínky hospodaření a dodržování zásad správné zemědělské praxe dostávají výrazně nižší podpory ve srovnání s některými členskými zeměmi EU.

„Proto je nutné o nařízení diskutovat, abychom byli na jedné straně schopni zachovat konkurenceschopnost zemědělců, a na straně druhé bylo toto opatření reálně splnitelné a pro zemědělce motivační, a nikoli administrativně ubíjející. Tedy jakýmsi bonusem pro ty, kteří budou mít zájem o jeho plnění,“ zdůraznil Doležal.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků