Takhle na klíčovém českém letišti bojují s přívaly sněhu

Úklid sněhu se provádí mechanicky pomocí strojů zvaných zametači-ofukovači. Těch má letiště dvacet.

Devět z nich je širokozáběrových - s šířkou záběru 5,4 metru, ostatní mají standardní šířku, kdy je záběr koštěte 3,5 metru. Jsou to stroje vybavené sněhovým pluhem, rotačním koštětem a ofukovacím zařízením, které umí plochu dokonale očistit.

Pokud je na dráze led a námraza, musí se plocha nastříkat speciálním postřikem.

Úklid nesmí trvat déle než třicet minut. Řidiči strojů proto musí být sehraní. Řadí se do formace za sebou tak, aby pokryli co největší plochu. Tato kolona je při větším množství sněhu doplněna o sněhové frézy, které odhazují sněhové valy, jež vzniknou po průjezdu kolony.

Po mechanickém úklidu sněhu se většinou s ohledem na předpověď počasí ještě dráha ošetřuje preventivně chemickým odmrazovacím prostředkem, aby zůstala co nejdéle použitelná pro provoz letadel.

Letiště Praha má dvě ranveje, jež jsou pro provoz nejzásadnější. Hlavní je dlouhá 3,7 kilometrů a vedlejší 3,2, široké jsou 60 metrů.

„Dráha se musí uklidit v celé délce a v minimální šíři 55 metrů. Je to to primární, co letiště má. Dráha se uklízí jako první, pak ten zbytek. Při hustém sněžení, jako bylo například v neděli, nám v podstatě stačí uklidit jednu dráhu, tu hlavní. Musí být schopná provozu,“ vysvětlil Novinkám manažer řízení provozu ploch Jan Kadlec.

Cílem údržby je, aby neutrpěly tzv. brzdící účinky. Měří se koeficient tření, z něhož pak dispečeři odhadují brzdící účinky. Pokud jsou špatné, končí provoz, protože by vzlet ani přistání nebyly bezpečné. V tu chvíli se musí dráha znovu uklidit.