Hlavní obsah
Místo sněhu najdete už spíše sněženky. Foto: Adéla Taitlová, Právo

Tak málo sněhu horalé nepamatují

Tak dlouhodobě malé množství sněhu na krkonošských hřebenech ani nejstarší horalé nepamatují. Ochranáři očekávají negativní vliv na přírodu, zejména jedinečnou arkto-alpínskou tundru, hydrologové prohloubení chronického sucha.

Místo sněhu najdete už spíše sněženky. Foto: Adéla Taitlová, Právo
Tak málo sněhu horalé nepamatují

„Na horách jsem dvacet let a něco takového nepamatuji. Pamatuji zimy chudé na sníh, ale ne tímto způsobem. I když zkraje zimy napadlo třeba půldruhého metru sněhu a potom už moc nechumelilo, tak se sněhová pokrývka udržela a od­távala postupně,“ řekl mluvčí Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

„Nyní nastala nevídaná si­tuace, kdy jsme na začátku února a hřebeny pokrývá okolo osmdesáti centimetrů sněhu, z toho možná třicet nového, který brzo roztaje. Je to, jako když mírně pocukruje,“ dodal mluvčí.

Nedostatek sněhu je viditelný hlavně v místech, kde obvykle leží navátá až dvacetimetrová sněhová vrstva. Návěj v koruně Modrého dolu na spojnici mezi Výrovkou a Luční boudou letos měří pouhé čtyři metry. Půlkilometrovou sněhovou dunu zkraje jara obvykle proráží sněhová fréza. Leckdy za sebou nechává pětimetrové bílé mantinely, které tají do poloviny léta.

„Stále používáme letní cestu okolo Výrovky, což se snad ještě nikdy nestalo. Pochopitelně nikoliv auty. Není výjimkou, že tam leží kolem dvaceti metrů sněhu,“ řekl provozovatel Luční boudy Stanislav Beneš.

Zásoby vody ve sněhu letos v českých horách podle hydrologů začátkem tohoto února představují okolo 268 milionů kubíků oproti loňským 3,5 miliardy.

Obavy o tundru

Ochranáři z Krkonoš sledují s obavami zejména budoucnost arkto-alpínské tundry. Voda zadržená sněhem určitě nezvedne abnormálně nízkou hladinu vody v rašeliništích, odkud tundra čerpá životodárnou tekutinu.

Sucho může přispět k postupné změně druhové skladby unikátního biotopu, jenž jako pozůstatek doby ledové přetrval v původní podobě desítky tisíc let. Krkonoše během ústupu kontinentálního ledovce prosluly protnutím arktické tundry příznačné pro nezaledněné oblasti Arktidy a Antarktidy a alpínské oblasti, kde vládne věčný sníh a mráz.

Tundru domovem v nadmořských výškách od 1300 metrů výš začíná zvolna pohlcovat díky současnému klimatu odolnější les. „Hrozí postupná zkáza toho nejcennějšího, s čím se lze v Krkonoších setkat,“ předjímá vedoucí oddělení ochrany přírody Správy KRNAP Jan Materna.

Málo sněhu kupodivu v Krkonoších neovlivnilo návyky spárkaté, především jelení a srnčí zvěře. Zvířata, ačkoliv by ve volné přírodě kopýtky ve sněhu patrně vyhrabala dostatek potravy, dala přednost člověkem prostřeným stolům v zimním zajetí přezimovacích obůrek, kam se jako každý rok stáhla.

Anketa
Je podle vás letošní "nezima" projevem globální změny klimatu?
Ano
60.5 %
Ne
39.5 %
Celkem hlasovalo 3451 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků