Článek
Dotázaní se v něm vyjádřili k možným scénářům budoucnosti vlády. Pokračování kabinetu ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU bez Grosse získalo 42 procent kladných odpovědí, což bylo ze všech variant nejvíce. Toto řešení od počátku požadují lidovci, pro soc. dem. je však zjevně nepředstavitelné, že by premiéra a úřadujícího šéfa své strany hodili přes palubu.
| Názory na možné řešení ( v %) | |
| Vláda by měla pokračovat bez premiéra Grosse | 42 |
| Strany by se měly dohodnout na předčasných volbách | 40 |
| Vládnout by měla duhová koalice | 35 |
| Vláda koalice by měla pokračovat s premiérem Grossem | 30 |
| ČSSD by měla vládnout s tichou podporou ODS | 29 |
| ČSSD by měla vládnout s tichou podporou KSČM | 28 |
| Zdroj: STEM, PRÁVO - ti | |
Názory občanů jsou však značně rozpolcené. Na druhém místě skončila dohoda parlamentních stran o předčasných volbách. Uvítalo by je 40 procent dotázaných. Mimořádné volby prosazuje ODS a vyslovil se pro ně i prezident Václav Klaus. K jejich vypsání je však třeba ústavního zákona, jehož přijetí by mohli snadno zablokovat soc. dem. a komunisté.
Průzkum podle předsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ovlivnila mediální kampaň proti Grossovi. "I v té situaci to není průzkum veřejného mínění, ale politická strana, kterou Gross reprezentuje, aby o věci rozhodla," reagoval pro Právo Zaorálek.
Podle prvního místopředsedy ODS Petra Nečase je rozdíl mezi příznivci pokračování vlády bez Grosse a předčasných voleb v rámci statistické chyby. "V každém případě ta interpretace je taková, že drtivá většina respondentů si nepřeje Stanislava Grosse jako předsedu vlády," řekl Právu.
Na třetím místě duhová koalice
Klaus minulý týden odmítl, že by svým názorem chtěl podpořit ODS. Vyzval strany k jasné dohodě v řádu dnů a pohrozil, že by nepřijal demisi lidoveckých ministrů, čímž by neumožnil vznik menšinové vlády. Veřejnost je rozdělena v názoru, zda by se prezident měl do řešení vládní krize zapojit více než dosud. Pro bylo 45 procent, proti 55 procent.
Na třetím místě skončila v průzkumu varianta, o níž se zatím mezi politiky příliš nemluvilo, a to duhová koalice ČSSD, lidovců, unionistů a ODS až do řádných voleb v polovině roku 2006. Podpořilo ji 35 procent respondentů.
Méně než třetina by nic neměnila
Pokračování současného stavu, kdy vedle sebe ve vládě sedí Gross i lidovci, by přivítala zhruba třetina dotázaných (30 %). Ještě o něco méně přijatelnou možností by však podle lidí byla menšinová vláda soc. dem..
Odchod lidoveckých a unionistických ministrů, kdy by vládla ČSSD tolerovaná občanskými demokraty, si přeje 29 procent občanů. Jakési pokračování opoziční smlouvy minulý týden odmítla ODS poté, co z řad soc. dem. zazněla neformální nabídka na společné přijetí většinového volebního systému.
Na posledním místě v očích lidí skončila menšinová vláda soc. dem., která by v parlamentu spoléhala na podporu komunistů. Vyslovilo se pro ni 28 procent respondentů. Zaorálek připustil, že možnost vlády opřené o KSČM je varianta, kterou nyní preferuje silná část ČSSD.
ODS ohlásila vyvolání hlasování o nedůvěře vládě, v němž by se podle ní ukázala závislost kabinetu na KSČM. V takovém případě by z vlády odešli i tři zástupci Unie svobody. Aby vláda hlasování ustála, stačilo by, kdyby se jej komunističtí poslanci nezúčastnili. K vyslovení nedůvěry je totiž třeba nejméně 101 hlasů. ODS má 57 hlasů.
